Vize, jakou potřebujeme/1613
Vize, jakou potřebujeme/1613
Do diskuse o kapitalismu (jak ho definovat, jak se vyvíjí, jaké má jeho fungování důsledky, jak je spojen s dalšími atributy společnosti apod.) iniciované polemikou Budil-Sak přišla řada podnětů. Některé přesahující stávající rámce chápání problematiky, která je s tím spojena. Vybírám a komentuji nejpřínosnější. Od svého textu odlišuji barvou.
Nekomplikovat: Jde o EKONOMIKU SPOLUPRÁCE
Tibor Ganzer
Chápu snahu velmi konkrétně popsat, jak střet nastupujícího, efektivnějšího se zastaralým, retardačním, neefektivním a upadajícím probíhá. Ale musí to být za každou cenu tak složité a akademické?
Tady je pokus o reformulaci tvého textu. Představ si to jako odpověď u maturity ze ZSV (Základy společenských věd), kde se student snaží propojit ekonomii se sociologií a trochu „zamachrovat“ terminologií, ale zároveň mluvit lidsky.
Ekonomika spolupráce: Proč je férovost efektivnější než „loktaření“?
V podstatě jde o to, že jeden z nejzajímavějších objevů moderní ekonomie se týká subjektů, které fungují na principu skutečné spolupráce. Nejde jen o formální pravidla na papíře, ale o to, že se těm lidem kooperace reálně vyplácí v každodenní praxi. V jejich případě totiž dochází k tzv. Nashově rovnováze – tedy stavu, kdy je pro každého nejvýhodnější hrát fér, protože podraz by zhoršil situaci všem.
Klíčové rozdíly v uvažování
Hlavní pointa je v tom, že tyto skupiny se dokázaly zbavit něčeho, co ekonomové nazývají poziční investování. To je takové to klasické: „Musím mít lepší auto než soused, i kdyby mě to mělo zruinovat.“ V prostředí, kde tohle egoistické soupeření o status chybí, zbývá mnohem víc energie a prostředků na skutečný rozvoj. Díky tomu jsou tyto subjekty výrazně výkonnější, a pokud navíc dokážou neustále generovat nové příležitosti (tzv. kaskádový efekt), jejich náskok před tradičními firmami se dramaticky zvětšuje.
Boj o přežití v „toxickém“ prostředí
Jakmile taková férová „buňka“ vznikne, zákonitě narazí na starý svět, který je stále kontaminovaný touhou po moci a postavení. Aby tyto moderní týmy přežily v nepřátelském prostředí, musí stát na třech pilířích:
- Synergie v týmu: Lidé se musí doplňovat tak, aby jejich společný výsledek byl větší než součet jednotlivců.
- Inovační drive: Musí neustále vytvářet nové řetězce investičních možností.
- Networking: Musí se propojovat s dalšími podobně smýšlejícími subjekty a vytvářet silné sítě.
Cesta k budoucnosti
Pokud se nám podaří vliv těchto kooperativních subjektů posílit, konečně prolomíme bariéry, které nás drží v pasti staré ekonomiky. Cílem je totiž přechod k ekonomice produktivních služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění schopností člověka. V té už nejde o hromadění věcí, ale o to, jak rozvíjet, uchovávat, a hlavně využívat lidský potenciál a schopnosti. To je ta skutečná revoluce, o kterou tu jde.
K tomu:
Souhlas. Lze to napsat i takto. Komunikace umožňuje odstranit nánosy jednostranností. Jen jsou tam některé nepřesnosti, viz dále:
Reakce Ondřeje Černíka na Tibora Ganzera:
„Díky za pokus o polopatickou reformulaci, ale v téhle podobě se to bohužel rozpadne na pojmech přesně tam, kde začíná teorie her.
Nashova rovnováha není „hrát fér, protože podraz by zhoršil situaci všem“. To tu snad ani autor stránek nedeklaroval, ale nečtu zde všechno… jelikož dost toho je mimo, tedy mimo obecnou racionalitu. Tuhle interpretaci („podraz zhoršuje všem“) jste tam nejspíš doplnil Vy (omlouvám se, jestli se mýlím); v Nashově definici to není. Nashova rovnováha znamená: při daných strategiích ostatních si žádný hráč jednostrannou odchylkou nepolepší. To je individuální optimalita, ne morálka ani „zlepšení pro všechny“. „Zhoršit situaci všem“ už je spíš Pareto / welfare argument, ne Nash.
„Kooperace se vyplatí“ není vysvětlení, ale závěr. Tohle je kruh: tvrdí se, že kooperují, protože se jim to vyplatí. Jenže právě to má ukázat model: jakým mechanismem se z „podraz se vyplatí“ stane „podraz se nevyplatí“ (opakování hry, reputace, monitoring, sankce, kontrakty — píšu o tom v komentáři).
Poziční investování jste zredukoval na „lepší auto než soused“. To je statusová spotřeba a závistivá spotřeba. U autora stránek je „poziční investování“ spíš predace / potlačení: blokování investičních příležitostí druhých, diskriminace, ovládnutí institucí. To je jiná třída problémů a v modelu by se to projevilo ve výplatních funkcích a ve strategiích, ne v bonmotu o autě… ALE chápu, že jste verwirrt (zmatený), jelikož autor stránek o tom sám nemá jasno…“
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/12967-komentare.html
Článek, na který reaguje je zde: https://radimvalencik.pise.cz/12967-vize-jakou-potrebujeme-1583.html
(Pokračování)