Vize, jakou potřebujeme/1612

Do diskuse o kapitalismu (jak ho definovat, jak se vyvíjí, jaké má jeho fungování důsledky, jak je spojen s dalšími atributy společnosti apod.) iniciované polemikou Budil-Sak přišla řada podnětů. Některé přesahující stávající rámce chápání problematiky, která je s tím spojena. Vybírám a komentuji nejpřínosnější. Od svého textu odlišuji barvou.

Není třeba opěvovat průmyslovou revoluci

Radek Novotný

Já vím, že se budu opakovat a že můj jiný úhel pohledu R. Valenčík už několikrát odmítl, ale i tento text ve mně znovu vyvolal otázku, jestli to stále není ta slepá skvrna, díky které nevidíme skutečnost.

Potenciál té slepé skvrny vidím ve větě: „V období startování průmyslové revoluce hrála významnou roli reputace.“ Kdo to řekl? Co já mám informace, tak naopak — v době průmyslové revoluce se k podnikání dostali lidé, kteří by se v době existence cechů neměli z mravních důvodů a podle svého dosavadního chování šanci stát Mistrem a členem místního cechu.

Ano, neustále opakujeme mantru, že díky průmyslové revoluci se teprve Evropa rozvinula a poskytla nejširší vrstvě společnosti možnosti obživy. To tvrdí ekonomové.

Ale ti, kteří se zabývají rozvojem společností, historií a zeměpisem, nám řeknou, že od té doby se raketově začala prosazovat nerovnost. Zkuste si jen v hlavě představit, jak fungovala převážně venkovská společnost a v jakých podmínkách žili lidé, kteří se přestěhovali do měst a stali se námezdní silou ve fabrikách Londýna, Birminghamu a dalších průmyslových měst Velké Británie. Dobře o tom píše Ch. Dickens.

A navíc, když se provede nějaký „benchmarking“, tak rozvoj v Evropě byl vykoupen ohromným strádáním lidí v koloniích. Jak bylo v textu citováno H. de Balzac, podobný výrok jsem zaznamenal z Velké Británie: že aby se některý Angličan mohl stát milionářem, muselo v Indii 100 milionů lidí umřít hladem.

Dokud nebudeme dávat vybrané faktory do souvislostí, hrozí, že nebudeme mít mozaikovité, ale kaleidoskopické vidění.

Tedy z toho důvodu znovu kladu otázku: Není ten druhý typ kapitalisty — „jednoznačně usiluje o získání kapitálu, a to za každou cenu a jakýmikoliv prostředky“ — právě typický pro účastníky po průmyslové revoluci?

A není prudký rozvoj podnikatelských možností, zboží a služeb v Evropě pouze vedlejším produktem? A navíc jen hrou s nulovým součtem, kdy materiální rozvoj Evropy (posléze i USA) byl vyvážen materiálním úpadkem kolonií a třetího světa?

Dobře to zapadá i do současného popisu stavu v USA, kdy ten počáteční rozvoj byl postaven na státem řízené likvidaci desítek milionů indiánů a na braní půdy a surovin z jejich území přistěhovalci, kterým po 200 letech došlo, a pak se tento způsob přesunul do třetího světa a na Blízký východ — a nyní už i tyto zdroje se pro USA stávají stále méně přístupné.

Dokud se nebudeme snažit dívat na své myšlenkové vzorce jinýma očima, můžeme jen vylepšovat staré modely.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/12964-komentare.html#616850

Článek, na který reaguje je zde: https://radimvalencik.pise.cz/12964-vize-jakou-potrebujeme-1580.html

K tomu:

  1. Působivé, ale příliš zúžený pohled. K bezohlednému chování docházelo, dochází a bude docházet všude tam, kde působí vnitrokmenová a mezikmenová konkurence. Tam, kde postupně rodící se vědomí člověka „schytává“ šrámy přirozeného výběru. Svádět vše na kapitalismus znamená nevidět podstatu toho, o co jde. Proto neustále apeluji na přesné definování kapitalismu.
  2. Průmyslová revoluce odstartovala počátek technologického vývoje. Bez něj by jakákoli pospolitost zůstala uvězněna v místě svého zrodu, bezbranná vůči změnám prostředí a dříve nebo později zanikla, aniž by byl naplněn její smysl: Přesáhnout některá časoprostorová omezení své existence a vstoupit do vyššího levelu. Lze souhlasit s tím, že průmyslová revoluce a následný dynamický technologický vývoj přivedl vývoj lidské pospolitosti do osudového úskalí, kterým může, ale také nemusí projít. To patrně vystavuje zkoušce a riziku jakoukoli civilizaci ve všech vesmírech.
  3. Je snadné stěžovat si na důsledky průmyslové revoluce. Doporučuji, aby si to každý vyzkoušel v době, kdy dostane zápal slepého střeva, nebo ho čeká extrakce zubu.
  4. Velmi by mě zajímalo, co je „nový model“.

(Pokračování)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *