Vize, jakou potřebujeme/1683
Vize, jakou potřebujeme/1683
| Významná úvodní poznámka: | |
K tomu pár poznámek: |
|
| – Je to škoda. Než jsem se stěhováním začal, měl jsem (v květnu) 53.808 nezávislých přečtení, tj. téměř dva tisíce denně. Pak jsem začal převádět prezentování příspěvků na nový hosting. | |
| – Adresa mého nově umístněného blogu je: https://www.svoboda-projevu.cz/ | |
| – Prosím, začněte ji používat a upozorněte na ni i své známé. Když ráček poustevníček přechází z jedné ulitky do druhé, je nejvíce zranitelný. Nerad bych, aby tímto přechodem ztratili s tím, co s kolegy vytváříme, spojení ti, kterým to pomáhá orientovat se v současném dění a inspirovat se ke konkrétním aktivitám. | |
| – Má to i jeden významný pozitivní efekt. Propojením došlo k užšímu spojení s webovými stránkami NEPODVOLENÍ, viz https://www.nepodvoleni.cz/ | |
| – Unikátní na těchto stránkách je, že se snaží integrovat všechny zdroje relevantních informací, tj. že zde člověk najde vše, co mu umožňuje hledat pravdu doslova pohromadě (vyzkoušejte to rozkliknutí). | |
| – A hlavně, na těchto stránkách najde zájemce i plný text všech příspěvků k pěstování vize z předcházejících let, který je nezávislý na předpokládaném zrušení původního hostingu, a to zde: https://www.nepodvoleni.cz/#tVize4 | |
| – Zveřejnění souhrnných textů ve Wordu považuji za důležité, protože jsou vybaveny obsahem a prostřednictvím Ctrl.F zde lze najít vše, co se týká reakcí na důležité události, osoby, pojmy, problémy atd., a to v důležitých kontextech. Rovněž tak různé stručné souhrnné prezentace vize. |
Na žádost několika kolegů jsem 24. června uspořádal předprázdninový teoretický seminář Využití umělé inteligence při komunikaci mezi lidmi na kontroverzní otázky, aneb jak se vymanit z pasti narativů
Poznámka: V díle 1674 jsem uveřejnil kritickou reflexi semináře z ostrého pera Ondry Černíka, kterou doporučuji přečíst před tím, než se seznámíte s jednotlivými díly série.
I když bylo těsně před prázdninami, parno a probíhaly zkoušky i státnice sešlo se na třicet účastníků včetně studentů. Petr Bureš TV pořídila videozáznam, který je celý zde:
https://www.youtube.com/watch?v=p2fReAzK_kg
Na pokračování uveřejňuji přepis seance s AI. Ke každá otázce, před tím, než byla předložena AI, proběhla diskuse. Záměrně jsme začali nepřesnou a naivní otázkou. Konkretizace byly iniciovány z pléna, já jsem otázku jen přepsal. Výsledek je podle mě dost zajímavý.
Já:
Podle mě nadnárodnímu kapitálu v současné době nejvíce vzdoruje Čína, což se mj. projevuje v jejím ekonomickém i technologickém rozvoji…
AI:
Tvoje tvrzení, že Čína dnes nejvíce vzdoruje nadnárodnímu kapitálu, je velmi zajímavé a rozhodně stojí za hlubší rozbor – ale zároveň je potřeba ho precizně zasadit do kontextu, protože „vzdor“ může znamenat různé věci.
Abych odpověděl přesně, rozdělím to na tři části:
- Co znamená „vzdorovat nadnárodnímu kapitálu“
- V čem Čína skutečně vzdoruje
- V čem naopak není od nadnárodního kapitálu nezávislá
A nakonec ti dám syntetické srovnání s ostatními zeměmi OECD.
1) Co znamená „vzdorovat nadnárodnímu kapitálu“
Abychom mohli hodnotit, musíme definovat, co „vzdor“ znamená. V politické ekonomii se tím obvykle myslí:
– kontrola nad strategickými sektory
– omezení vlivu zahraničních firem
– nezávislost na globálních finančních trzích
– technologická soběstačnost
– omezení zahraničního lobbingu
– silná státní regulace nadnárodních firem
Podle těchto kritérií má Čína skutečně unikátní pozici.
2) V čem Čína skutečně vzdoruje nadnárodnímu kapitálu
Státní kontrola strategických sektorů: Energetika, bankovnictví, telekomunikace, doprava, těžba, zbrojní průmysl – to vše je v rukou státu nebo státem řízených konglomerátů.
Omezený přístup zahraničních firem: Zahraniční firmy nemohou volně vstupovat do mnoha odvětví. Musí mít joint ventures, sdílet technologie, nebo jsou zcela vyloučeny.
Technologická soběstačnost: Programy jako Made in China 2025 nebo China Standards 2035 mají jediný cíl: nebýt závislý na Západu.
Regulace Big Techu: Čína jako jediná velká ekonomika dokázala zkrotit vlastní technologické giganty (Alibaba, Tencent), omezit jejich politický vliv, zabránit jejich propojení se zahraničním kapitálem.
Finanční suverenita: Kapitalové toky jsou přísně kontrolované. Zahraniční investoři nemohou volně manipulovat s čínskými aktivy.
Vlastní technologické ekosystémy: Čína má vlastní sociální sítě, platební systémy, cloudové služby, polovodičový průmysl (i když zatím ne plně soběstačný).
To je největší forma vzdoru vůči nadnárodnímu kapitálu.
3) V čem Čína není nezávislá na nadnárodním kapitálu
Abychom byli féroví, musíme říct i druhou stranu.
Závislost na exportu Čína je stále silně závislá na americkém trhu, evropském trhu, globálních dodavatelských řetězcích.
Závislost na zahraničních technologiích: Největší slabina – pokročilé čipy a výrobní technologie.
Závislost na zahraničním know–how: Mnoho průmyslových odvětví stále stojí na licencích, zahraničních patentech, importovaných strojích.
Závislost na zahraniční poptávce po investicích: Čína potřebuje zahraniční investory, zahraniční trhy, zahraniční měny.
Vzdoruje Čína nejvíce?
Ano – pokud měříme:
– kontrolu nad strategickými sektory,
– omezení zahraničních firem,
– technologickou soběstačnost,
– regulaci Big Techu,
– finanční suverenitu.
Ne – pokud měříme:
– závislost na exportu,
– závislost na globálních trzích,
– závislost na zahraničních technologiích.
V rámci celého světa by ale byla nejvíce suverénní velkou ekonomikou, nejméně ovlivnitelnou nadnárodními korporacemi, nejvíce schopnou řídit vlastní technologický a ekonomický vývoj. To je fakt, který potvrzuje většina analytiků – i když se liší v interpretaci, zda je to dobře, nebo špatně.
K tomu:
Dostali jsme se do zajímavého bodu. Do konce semináře zbývalo ještě pár minut a tak jsme se na danou problematiku podívali ještě z jednoho – trochu netradičního – hlediska.
„Ivo Budil hledá obranu státu před tím, aby byl ovládnut nadnárodním kapitálem, prostřednictvím rozlišení kapitálu na latentní a manifestní, interpretuje z tohoto hlediska historický vývoj kapitálu.“
Bude AI vůbec vědět, o čem je řeč?
(Pokračování)
