Vize, jakou potřebujeme/1724
Vize, jakou potřebujeme/1724
Vraťme se zase z Vesmíru (Měsíce) na Zemi. U nás se toho moc neděje. Přešlapujeme. Od Babišovy vlády se čekal větší „drajf“. Osobně jsem byl více optimistický, pokud jde o nápravu v oblasti změn systému průběžného penzijního pojištění. Přitom zde máme dovedeno řešení až do návrhu konkrétních mechanismů přesně podle Hurwiczovy teorie. Uveřejňuji na pokračování pracovní verzi či spíše zatím jen koncept článku určeného pro zveřejnění v odborném časopisu. Považuji za důležité, protože dokládá možnost téměř okamžitého odstartování komplexních změn, které by byly přínosné téměř pro všechny (kromě malé parazitní části společnosti):
PERSPEKTIVNÍ A RESTRIKTIVNÍ PŘÍSTUP K REFORMĚ PRŮBĚŽNÉHO PENZIJNÍHO SYSTÉMU – část III.
- Tato obecné úloha – jak dosáhnout toho, aby investiční příležitosti byly využívány podle míry jejich výnosnosti – má dvě roviny:
4.1. Rovinu nalezení mechanismů, které splňují určité předpoklady[1] a které působí v oblasti využití investičních prostředků jednoho ekonomického subjektu k realizaci investičních příležitostí s vyšší mírou výnosnosti druhého ekonomického subjektu, návazně pak zabezpečujících vzájemně přijatelné rozdělení ekonomického efektu, který tím vzniká, mezi tyto ekonomické subjekty. Jedná se o následující předpoklady:
– Samonosnost systému – je financován z efektů, které generuje, což odpovídá Hurwiczovu pojetí efektivnosti systému, ve kterém působí dobře navržené mechanismy. (Pokud by se ukázala nezbytnost financování daného sociálně ekonomického systému z vnějších zdrojů, bylo by nutné sociálně ekonomických systém rozšířit tak, aby podmínka samonosnosti systému byla splněna v tomto rozšířeném systému a dofinancováním původního systému z rozšířeného systému doložitelně vedlo ke zvýšení efektivnosti celého systému.[2])
– Konvergence incentiv (pobídek, motivů) pro všechny zúčastněné subjekty.
– Generování podstatných informací eliminujících asymetrii informací.
– Monotónnost – když si v důsledku efektů jeden z účastníků polepší, polepší si i ostatní.[3]
– Nepotřebnost „strážců strážců“ (ve smyslu Hurwiczovy přednášky při udělení Nobelovy ceny) – hlavním strážcem je konkurence v oblasti ekonomické efektivnosti jednotlivých ekonomických subjektů, které jsou hlavním nositelem ekonomické výkonnosti celého sociálně ekonomického systému.
4.2. Eliminování role pozičního investování, tj. možnosti přeměny majetkové výhody v nástroj diskriminace jednoho ekonomického subjektu druhým ekonomickým subjektem formou potlačování jeho investičních příležitostí.
- Největší pozornost je nutno věnovat investičním příležitostem spojeným s rozvojem, uchováním a uplatněním schopností člověka, který je ve všech ekonomických systémech jediným prvkem, který dokáže generovat nové investiční příležitosti při realizaci stávajících investičních příležitostí. V návaznosti na to je při řešení úloh vhodné identifikování jak primárních investičních příležitostí, tak i sekundárních, tj. těch, které mají zpravidla větší míru výnosnosti a podmínkou vzniku kterých je realizace primárních investičních příležitostí.
- Nedílnou součástí analýzy je identifikování konkrétních forem pozičního investování a hledání cest omezení jejich vlivu.
- Prakticky v každé oblasti uplatnění teoretických východisek ekonomie produktivní spotřeby se střetáme s protikladem restriktivního přístupu (toho, který nabízí „řešení“ problémů formou restrikcí nejrůznějšího druhu, a tím problémy nejen neřeší, ale prohlubuje, vyostřuje a vyvolává další) a perspektivního přístupu, který je založen na této metodice. Protikladnost restriktivního a perspektivního přístupu má svůj původ v pozičním investování, jehož je restriktivní přístup ideologickým nástrojem.
- Klíčovými předpoklady úspěšného uplatnění teoretických východisek ekonomie produktivní spotřeby jsou:
– Identifikování možností spolupráce založené na komplementaritě spolupracujících ekonomických subjektů.
– Nalezení cesty ke kaskádovému generování investičních příležitostí s rostoucí mírou výnosnosti, což je jedním ze klíčových předpokladů pro prosazení role ekonomických subjektů, v nichž se vyplatí spolupracovat, protože se v nich nerozvinulo, nebo z nich bylo vytlačeno poziční investování.
(Pokračování)
[1] Zde vycházíme z díla L. Hurwcize a jeho pokračovatelů. Přitom zohledňujeme dvě okolnosti:
– V díle L. Hruwicze ani jeho pokračovatelů nenajdeme explicitně sestavený přehled mechanismů, takže náš přehled je jen jedním z možných pokusů bez ambice na úplnost.
– Mechanismy (v rámci Hurwiczem iniciované a rozvíjené teorie designu a implementace mechanismů) vycházejí z neoklasického pojetí ekonomie a pro potřeby použití teoretických východisek ekonomie produktivní spotřeby je nutné je určitým způsobem přizpůsobit.
[2] To je podmínka velmi tvrdá, ale naprosto zásadní.
[3] Tuto podmínku lze odvodit z předcházející, ale je vhodné formulovat ji samostatně.