Vize, jakou potřebujeme/1738

Vize, jakou potřebujeme/1738

Informace o obsahu důležité vědecké konference/1

29. ročník Mezinárodní vědecké konference, VŠFS, 27. listopadu 2026, 9.00–15.00 hod.

LIDSKÝ KAPITÁL A INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ 2026

Téma: Může věda ovlivnit realitu? Co může ovlivnit, proč, jak a kdy?

Za jakých podmínek se vědecké poznání proměňuje v rozhodnutí, inovace a změny v praxi?

Motto: Vědecké poznání může měnit realitu jen tehdy, jsou-li člověk a společnost schopni a ochotni je přijmout a využít.

Konkrétní informace o tom, kde a kdy se koná, podmínky účasti a publikování najdete zde: https://www.vsfs.cz/lidskykapital Zde se věnujeme jen obsahu konference.

Zaměření konference

Věda přináší nové poznatky, vysvětluje příčiny a souvislosti jevů, upozorňuje na vznikající či eskalující problémy a nabízí možné cesty jejich řešení. Výsledky vědeckého poznání však samy o sobě změnu nezaručují. Mezi vznikem poznatku a jeho skutečným využitím stojí řada dalších kroků, např. jeho přenos a komunikace, porozumění jeho významu, posouzení jeho relevance a důvěryhodnosti, jeho přijetí a vytvoření podmínek pro uplatnění v rozhodování a praxi.

Právě zde se projevuje jeden z významných paradoxů vztahu vědy a praxe. Rozsah dostupného vědeckého poznání roste. Jeho existence však ještě neznamená, že bude využito tam, kde by mohlo přispět k řešení konkrétních problémů. Vědecké poznatky mohou být publikovány a odborně diskutovány, aniž by nalezly cestu k těm, kteří rozhodují, vzdělávají, řídí organizace, vytvářejí veřejné politiky, zavádějí inovace nebo svým jednáním ovlivňují podobu společnosti. Otázka skutečného vlivu vědy proto není pouze otázkou kvality vědeckého poznání, ale také podmínek jeho přenosu, přijetí a využití. Do tohoto procesu vstupují znalosti a kompetence, hodnoty a zkušenosti, důvěra ve vědu a její instituce, způsob komunikace vědeckých poznatků, ale také ekonomické, společenské a institucionální podmínky či rozdílné zájmy. Ani vědecky podložený poznatek proto nemusí automaticky vést k rozhodnutí, inovaci nebo změně v praxi.

V tomto vztahu získává zvláštní význam lidský kapitál a investice do vzdělání. Pro využití vědeckého poznání je důležitá nejenom schopnost nové poznatky vytvářet, ale také jim porozumět, rozlišovat kvalitu a důvěryhodnost informací, kriticky je vyhodnocovat, komunikovat je různým skupinám adresátů a využívat je při rozhodování. Vzdělávání tak představuje jeden z klíčových spojovacích článků mezi vědeckým poznáním a jeho možným dopadem na realitu.

Téma 29. ročníku Mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání je záměrně otevřeno různým vědním oborům a přístupům. Společným východiskem je otázka, zda může věda ovlivnit realitu – co může či nemůže ovlivnit, proč, jak a kdy. Jednotlivé příspěvky mohou tuto otázku zkoumat z perspektivy konkrétního vědního oboru, problému nebo oblasti praxe. Nejde přitom o hledání jednoduché odpovědi na otázku, zda je věda pro společnost užitečná, ale o zkoumání podmínek a mechanismů jejího skutečného vlivu. Kdy, proč a jak se vědecké poznání dostává za hranice akademického prostředí a proměňuje se v rozhodnutí, inovace a změny v praxi, ale také co je příčinou toho, proč se tak v řadě případů nestane?

K odborné diskusi nabízíme zejména následující okruhy otázek:

1. Co může a nemůže věda ovlivnit? Ve kterých oblastech a za jakých okolností se vědecké poznání skutečně promítá do rozhodování, inovací a změn v praxi? Kde jsou naopak hranice jeho možného vlivu?
2. Na jaké problémy a otázky může a má věda reagovat? Jak vznikají výzkumné otázky a do jaké míry reflektují problémy a potřeby společnosti, ekonomiky, podniků, veřejných institucí či dalších oblastí praxe? Jak hledat rovnováhu mezi svobodou vědeckého bádání a potřebou reagovat na reálné problémy?
3. Jak se vědecké poznání dostává od svého vzniku k využití? Jakou podobu mají mít vědecké výstupy proto, aby byly využitelné také mimo akademické prostředí? Jakou roli hraje jejich komunikace, srozumitelnost a dostupnost a jak lze vědecký poznatek převést do podoby využitelné při rozhodování a v praxi?
4. Kdo může vědecké poznání využít a kdo rozhoduje o jeho využití? Kdo jsou jeho skuteční nebo potenciální adresáti? Jakou roli při přenosu a využívání poznatků hrají jednotlivci, vzdělávací instituce, podniky, veřejná správa, profesní komunity, média a další aktéři?
5. Proč jsou některé vědecké poznatky přijímány a využívány, zatímco jiné nikoli? Jakou roli hrají znalosti a kompetence, vzdělání, důvěra ve vědu, hodnoty, zkušenosti, společenské normy, ekonomické a institucionální podmínky, rozdílné zájmy nebo ochota ke změně?
6. Jaké důsledky má mezera mezi vědeckým poznáním a praxí? Jaká rizika vznikají, pokud relevantní vědecké poznatky nejsou při rozhodování využívány? Lze naopak identifikovat příklady, kdy jejich přenos vedl k prokazatelným změnám, a poučit se z podmínek, které to umožnily?
7. Jakou roli hraje lidský kapitál a investice do vzdělávání? Jak vzdělávání ovlivňuje schopnost vědecké poznatky vytvářet, vyhledávat, kriticky posuzovat, komunikovat, přijímat a aplikovat? Jaké kompetence potřebují jednotlivci a instituce, aby dokázali vědecké poznání využívat při rozhodování?
8. Vytváří současné prostředí podmínky pro skutečný dopad vědeckého poznání? Jak jeho vznik, přenos a využití ovlivňuje spolupráce vědy a praxe, organizace a financování výzkumu, institucionální prostředí, způsob hodnocení vědeckých výsledků či publikační podmínky? Podporují tyto mechanismy vznik a využití relevantního poznání, nebo mohou v některých případech vytvářet bariéry?
9. Co lze změnit a kdo může změnu iniciovat? Jak lze zlepšit propojení mezi vznikem vědeckého poznání a jeho využitím? Kdo může vytvářet podmínky pro účinnější přenos poznatků a jaké konkrétní kroky lze navrhnout na úrovni jednotlivců, organizací, vzdělávacích a výzkumných institucí či veřejných politik?

(Pokračování)