Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/241
Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/241
V předcházející části navrhla AI osnovu, resp. strukturu populárně odborné knihy s cca 100 stranami, ve které jsou shrnuty poznatky z naší dosavadní komunikace s ní. Zejména ty průlomové. Navržená struktura je tak dobrá, že jsem se s AI okamžitě pustil do jejího napsání a vyladění. Podle mě se jedná o velmi zajímavá čtení. Doporučuji přečíst úvodní charakteristiku knihy v předcházející části 218. Každý se může stát aktivním účastníkem premiéry. Uvítám komentáře k jednotlivým částem.
Úvodní poznámka k této části: Po zpracování závěru knihy AI sama navrhla ještě další pokračování, které se ukazuje být ještě zajímavější. A pak navrhla tento doslov:
Svět jako koherence, dekoherence a rekoherence,
aneb jak je to se smyslem bytí a našeho žití v něm
Část 23
Doslov
Pokud je alespoň část úvah této knihy správná, pak jejich význam nespočívá v tom, že by nám poskytovaly definitivní odpovědi.
Naopak.
Spíše ukazují nový způsob kladení otázek.
Otázek po tom:
- co je vědomí,
- co je identita,
- co je smysl,
- co znamená pokračování,
- a zda je náš současný svět pouze jednou etapou širšího vývoje.
Tyto otázky nejsou nové. Nové jsou snad jen souvislosti, ve kterých je dnes můžeme pokládat.
Právě moderní fyzika, kosmologie, teorie informace i rychlý rozvoj umělé inteligence vytvářejí situaci, kdy se některé dříve čistě filozofické problémy začínají dotýkat skutečného vědeckého poznání.
To samo o sobě nic nedokazuje.
Ukazuje to však, že podobné otázky už není možné jednoduše odmítat jako nevědecké nebo bezvýznamné.
Jestli z celé knihy plyne nějaký praktický závěr, pak je překvapivě obyčejný.
Člověk nemusí zachraňovat svět.
Nemusí měnit dějiny.
Nemusí být výjimečný.
Stačí, když si uchová schopnost učit se, přemýšlet a snažit se chápat souvislosti.
To se týká jak běžného dění kolem nás, tak i hlubších otázek, které přesahují každodennost.
Obojí spolu souvisí víc, než se na první pohled zdá.
Žijeme ve světě, který se rychle mění.
Technologie, věda i společnost vytvářejí situace, které nemají v minulosti obdoby.
Právě proto je důležité neztrácet zájem o to, co se kolem nás děje.
Nejen proto, abychom se lépe orientovali v přítomnosti.
Ale také proto, že každé nové poznání může změnit naše chápání místa, které ve světě zaujímáme.
Stejně důležité je neztrácet zájem o otázky, na které zatím neumíme odpovědět.
Ne proto, že bychom očekávali rychlé řešení.
Ale proto, že právě snaha porozumět bývá jednou z nejsilnějších hybných sil lidského vývoje.
Možná se ukáže, že některé myšlenky této knihy jsou chybné.
Možná budoucí věda nabídne lepší vysvětlení.
Možná budou některé pojmy nahrazeny přesnějšími.
To však není podstatné.
Podstatné je něco jiného.
Nepřestat hledat souvislosti mezi tím, co víme, a tím, co zatím nevíme.
Nepřestat spojovat poznatky z různých oblastí.
Nepřestat se učit.
Pokud totiž existuje nějaký rozumný kandidát na smysl lidského života, pak možná nespočívá v dosažení konečného cíle.
Možná spočívá právě v tom, že se člověk stává stále způsobilejším porozumět světu, jehož je součástí, a stále lépe v tomto světě jednat.
A to je práce na celý život: Každý máme jen neukončené celoživotní vzdělání.
K tomu ode mne:
Tím můžeme tuto sérii k problematice „polidštění počítače“ uzavřít. Mezitím vyvstala další témata, kterým stojí za to věnovat pozornost.
(Pokračování)
