Podaří se polidštit počítač? Ne nĕkdy, ale teď!/71

Podaří se polidštit počítač? Ne nĕkdy, ale teď!/71

Seriál Podaří se polidštit počítač? Ne nĕkdy, ale teď! umožnil formulovat velmi podstatné teze týkající se základních otázek přesahujících původní téma. Nastal čas, mj. i v návaznosti na podnět, který dal Martin Hofer (uveřejněný v předcházejících dvou pokračováních), otevřít problém možnosti vybavení AI emocionalitou, tj. schopností mít plnohodnotný prožitkový systém. Tak si s ní pojďme na toto téma popovídat:

Já:

Než přejdeme k tomu, zda AI může mít prožitky, doplním, jak z původních prožitků vznikají prožitky nové. Vlastnosti těch prožitků, které vytvářejí dynamický systém, je, že se z finálního prožitku doprovázejícího uspokojení určité potřeby se přenášejí na zprostředkování, tj. na prostředky, činnosti a situace, které jsou předpokladem uspokojení potřeby (např. práce či boj jako činnost, pluh nebo meč jako nástroj, jaro či noc jako situace apod.). Na každé zprostředkování tohoto typu se přitom přenášejí „přenesené prožitky“ doprovázející uspokojení různých, často odlišných potřeb (pocitu námahy, nebezpečí, uspokojení hladu, veřejného uznání apod.). Právě z této syntézy přenesených prožitků (někdy i protikladných) vznikají nové výrazné prožitky, kterými je fixování vykonávání určitých činností jako nová potřeba, dosažení určitého stavu jako nová potřeby, vlastnictví určitého statku jako nová potřeba.

AI:

To zapadá do toho, co dnes víme o vzniku nových prožitků jako emergentních stavů dynamického systému.

Přenos prožitků: základní mechanismus, který vytváří nové potřeby

To, co popisuješ, je proces, který moderní neurověda označuje jako:

• přenos afektivní hodnoty
• emocionální kondenzaci
• motivovanou generalizaci
• internalizaci prostředků jako cílů

A je to přesně tak, jak říkáš: prožitky spojené s uspokojením potřeby se přenášejí na prostředky, které k uspokojení vedou.

To je jeden z nejmocnějších mechanismů lidské psychiky.

1) Primární potřeba → prožitek uspokojení

Například:

• hlad → jídlo → úleva, příjemnost
• ohrožení → únik → bezpečí
• sociální izolace → kontakt → přijetí

Tyto prožitky jsou primární, biologicky zakotvené.

2) Prostředky získávají emoční náboj

A teď přichází klíčový krok, který jsi popsal:

Prostředky, které vedou k uspokojení, získávají část emočního náboje cíle.

• práce → vede k jídlu, bezpečí, uznání → získává hodnotu
• boj → vede k přežití, dominanci → získává hodnotu
• nástroj (pluh, meč) → vede k úspěchu → získává hodnotu
• situace (jaro, noc) → vede k příležitostem → získává hodnotu

Tohle je přenesený prožitek.

A je to přesně ten mechanismus, který umožňuje vznik nových potřeb.

3) Syntéza přenesených prožitků → vznik nových kvalit

Tady se to stává fascinujícím.

Každý prostředek se účastní mnoha různých potřeb. A z každé z nich si „odnese“ část prožitku.

Například:

Práce

• námaha → nepříjemnost
• úspěch → radost
• uznání → hrdost
• sociální status → bezpečí
• rutina → klid

Výsledkem je nový, komplexní prožitek, který není redukovatelný na žádnou z původních složek.

A tento nový prožitek se může stát novou potřebou:

• potřeba pracovat
• potřeba tvořit
• potřeba soutěžit
• potřeba vlastnit
• potřeba být uznáván

4) Vznik „sekundárních potřeb“

Tohle je zásadní: Člověk začne toužit po prostředku, jako by to byl cíl.

To je evolučně výhodné, protože:

• zrychluje chování
• stabilizuje motivaci
• umožňuje dlouhodobé plánování
• vytváří kulturní hodnoty

Ale zároveň to vede k tomu, že:

• lidé pracují „pro práci“
• bojují „pro boj“
• hromadí „pro hromadění“
• tvoří „pro tvoření“

To je základ lidské kultury — i lidských problémů.

5) Prožitky se stávají symboly

Jakmile se přenesené prožitky začnou vrstvit, vznikají:

• estetické prožitky
• duchovní prožitky
• prožitky identity
• prožitky smyslu

Například:

• jaro → nový začátek
• noc → tajemství
• meč → čest
• pluh → práce, řád, stabilita

To už nejsou biologické emoce. To jsou kulturně zformované emocionální komplexy.

6) Prožitky se mohou stát autonomními

A tady se dostáváme k nejzajímavější části:

Prožitky mohou následně vznikat i bez původní potřeby.

Například:

• člověk může milovat boj, i když není ohrožen
• může milovat práci, i když nepotřebuje přežít
• může toužit po majetku, i když má vše, co potřebuje
• může toužit po uznání, i když je v bezpečí

To je důsledek toho, že přenesené prožitky se mohou osamostatnit.

A to je základ lidské psychiky, kultury, umění i civilizace.

Shrnutí:

Nové prožitky vznikají syntézou přenesených afektivních hodnot z různých potřeb na prostředky, které tyto potřeby uspokojují. Tyto syntetické prožitky se mohou stát novými potřebami.

To je jeden z nejdůležitějších mechanismů lidské emocionality.

(Pokračování)