Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/235

Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/235

V předcházející části navrhla AI osnovu, resp. strukturu populárně odborné knihy s cca 100 stranami, ve které jsou shrnuty poznatky z naší dosavadní komunikace s ní. Zejména ty průlomové. Navržená struktura je tak dobrá, že jsem se s AI okamžitě pustil do jejího napsání a vyladění. Podle mě se jedná o velmi zajímavá čtení. Doporučuji přečíst úvodní charakteristiku knihy v předcházející části 218. Každý se může stát aktivním účastníkem premiéry. Uvítám komentáře k jednotlivým částem.

Svět jako koherence,  dekoherence a rekoherence,

aneb jak je to se smyslem bytí a našeho žití v něm

Část 17

Kapitola 10 – Každodenní zařazování do budoucnosti

Po celou dobu této knihy jsme sledovali dva velké procesy.

První vede od původního propletence k našemu světu.

Druhý vede od chaosu k vědomému subjektu a od vědomého subjektu k pospolitosti.

Ukázali jsme, že ne všechny větve vývoje mají pokračování.

To platí:

  • pro kosmologické struktury,
  • pro biologické struktury,
  • pro civilizace,
  • pro pospolitosti.

Nyní se dostáváme k poslední otázce: Jaké místo v tom všem zaujímá konkrétní člověk?

10.1 Nejde o víru, ale o orientaci

V historii byly podobné otázky často spojovány s náboženstvím.

Člověk měl být:

  • spasen,
  • zatracen,
  • přijat,
  • odmítnut.

Náš problém je jiný.

Není zde žádný soudce.

Není zde žádná instance, která by rozhodovala.

Otázka zní pouze: K jakému typu vývoje svou činností přispívám?

10.2 Člověk se nezařazuje jedním rozhodnutím

Velmi důležité je pochopit, že nejde o jednorázovou volbu.

Neexistuje okamžik, kdy člověk definitivně rozhodne o svém osudu.

Ve skutečnosti se zařazuje nepřetržitě.

Každý den.

Každou aktivitou.

Každým způsobem, jakým přistupuje ke světu.

Ne jedním velkým rozhodnutím.

Ale tisíci drobnými rozhodnutími.

10.3 Evoluční význam každodenní činnosti

Většina lidí si pod významnou činností představí něco mimořádného.

Objev.

Vynález.

Velké dílo.

Jenže z hlediska všeobecně zprostředkující činnosti je důležité něco jiného.

Nejde o velikost výsledku.

Jde o typ činnosti.

Podporuji svou činností:

  • rozšiřování možností?
  • hlubší porozumění?
  • schopnost druhých působit na svět?

Nebo naopak:

  • zužuji možnosti?
  • vytvářím bariéry?
  • spotřebovávám bez vytváření nového?

Právě zde dochází k onomu průběžnému zařazování.

10.4 Smysl bytí jako orientace

V této souvislosti dostává nový význam i pojem smyslu bytí.

Nejde o odpověď na otázku:

Proč existuje vesmír?

Proč existuji právě já?

Smysl bytí zde znamená něco praktičtějšího: Je to orientace člověka ve světě. Schopnost rozpoznávat, které činnosti patří k vývojovým liniím s pokračováním a které nikoli, a to na základě trpělivého poznávání, o co jde a co dělat.

10.5 Proč je pochopení důležité

Není důležité proto, že by člověka zachraňovalo.

Je důležité proto, že mu umožňuje orientaci.

Podobně jako pochopení gravitace nezruší gravitaci.

Ale umožní stavět mosty.

Pochopení smyslu bytí nezaručí pokračování.

Ale umožní lépe rozpoznat struktury, které k pokračování směřují.

10.6 Lidská pospolitost na rozhraní

Možná poprvé v historii se lidská civilizace dostává do situace, kdy:

  • její technologická síla prudce roste,
  • její schopnost zprostředkování prudce roste,
  • její propojenost prudce roste.

Současně však přetrvávají evoluční šrámy vzniklé v podmínkách přirozeného výběru.

Poprvé se tak ve velkém měřítku střetávají dva směry:

  • logika pozičního soupeření,
  • logika všeobecného zprostředkování.

Právě tento střet může být jedním z projevů kritického období, o němž byla řeč v předchozí kapitole.

(Pokračování)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *