Vize, jakou potřebujeme/1713

Vize, jakou potřebujeme/1713

Nejnovější zpráva: Al Jazeera uvádí, že Chang’e‑7 má startovní okno od pondělí 24. srpna do pondělí 31. srpna. To znamená, že start může proběhnout kdykoli v tomto období, pravděpodobně na jeho začátku. Proč je tato čínská mise tak důležitá i z hlediska vize?

O tom, proč bude tato mise tak významná, jsem psal již v dílech 116-120, první část je zde: https://radimvalencik.pise.cz/13191-podari-se-polidstit-pocitac-ne-nekdy-ted-116.html

Jsme příliš zahleděni do konfliktu mezi „Západem“ a Ruskem, který (zatím) teritoriálně probíhá (jen) na Ukrajině. (Mj.: Kdo se ho snaží rozšířit do většího prostoru?) Důležitější je z toho hlediska něco jiného: Úplně nám unikají nejvýznamnější trendy světového dění. EU jako poskok tzv. „Západu“, přesněji současné globální moci se dostává na periferii. Tak se chvíli podívejme na oblast, která je pro perspektivu vývoje lidské pospolitosti mnohem důležitější a může mít důsledky ve dvou oblastech mimořádného významu:

– Na výraznou změnu globálních vztahů, a to nejen z hlediska váhy jednotlivých subjektů

– Na převratně novém pochopení světa, ve kterém žijeme, na smysl naší účasti v něm.

Tak jsem se AI zeptal na určitý problém obsažený v předcházející odpovědi:

Já:

Zaujala mě tato Tvoje formulace: mise „je klíčovým krokem k budoucí Mezinárodní lunární výzkumné stanici (ILRS)“. Už je dohodnuté, že tam vznikne skutečně mezinárodní stanice, nebo si Čína „vykolíkuje“ (oklajmuje) toto místo pro sebe, případně své spojence?

AI:

Podle čínských a ruských vládních dokumentů je ILRS definována jako mezinárodní projekt založený na principech:

  • „co‑consultation, joint construction, shared benefits“
  • společné plánování, společná výstavba, sdílené výsledky
  • otevřenost dalším státům

Čína a Rusko podepsaly memorandum o spolupráci v roce 2021 a následně vydaly společné prohlášení, že ILRS bude budována spolu s dalšími mezinárodními partnery.

Kolik zemí je zapojeno? Překvapivě hodně.

Podle SpaceOdysseyHub je ILRS rozšiřována na více než 13 partnerských zemí a přes 10 mezinárodních organizací, včetně:

  • Pákistánu, Venezuely, Běloruska, Egypta, Thajska, Srbska, Kazachstánu, Jižní Afriky, Senegalu, Ázerbájdžánu, Nicaraguy…
  • ILOA (International Lunar Observatory Association)
  • APSCO (Asia-Pacific Space Cooperation Organisation)

Další zdroj uvádí dokonce 17 zemí zapojených do programu.

Čína deklaruje ambici zapojit 50 zemí, 500 institucí a 5 000 vědců do roku 2035.

  1. Je ILRS skutečně „mezinárodní“? – Ano, ale pod čínským vedením.

Fakta:

  • ILRS je vedena Čínou a Ruskem jako hlavními architekty.
  • Financování, technologie, mise Chang’e‑6/7/8 a ruské Luna‑26/27/28 tvoří základ projektu.
  • Klíčové prvky infrastruktury (např. jaderná elektrárna) jsou čínsko‑ruské.
  • Architektura stanice je navržena CNSA a Roskosmosem.

Interpretace:

ILRS je „mezinárodní“ podobně jako čínská iniciativa Belt and Road: otevřená, ale asymetrická – Čína určuje směr, ostatní se připojují.

 „Vykolíkování“ místa na Měsíci – co říkají fakta?

1) Žádný stát nesmí vlastnit území na Měsíci.

To zakazuje Outer Space Treaty (1967). Čína to oficiálně respektuje.

2) Ale…

Praktická realita je jiná:

  • Kdo první vybuduje infrastrukturu, ten de facto kontroluje lokalitu.
  • ILRS je plánována jako permanentní základna na jižním pólu.
  • Čína a Rusko už plánují energetickou infrastrukturu (jaderná elektrárna do 2036).
  • Chang’e‑7 a Chang’e‑8 mají za úkol vybrat konkrétní místo a otestovat technologie pro budoucí výstavbu.

Závěr:

Čína si místo nevlastní, ale fakticky ho obsadí – podobně jako NASA s Artemis na opačné straně pólu.

Geopolitický kontext: ILRS jako protiváha Artemis Accords

ILRS je vnímána jako alternativní blok vůči americkému programu Artemis, který má 67 signatářů. ILRS je tedy:

  • geopolitický projekt,
  • technologický projekt,
  • vědecký projekt,
  • strategický projekt.

Podle SpaceOdysseyHub je ILRS „multilaterální protiváhou Artemis Accords“.

Takže: bude ILRS skutečně mezinárodní?

ANO – formálně.

Zapojení mnoha zemí, otevřená výzva, sdílené vědecké cíle.

ANO – prakticky, ale asymetricky.

Čína bude hlavní architekt, Rusko sekundární, ostatní přispějí dílčími experimenty.

NE – nebude to „globální“ stanice typu ISS.

Nebude řízena konsorciem rovnocenných partnerů. Bude to čínská stanice s mezinárodní účastí.

NE – nebude to „neutrální“ místo.

Bude to součást čínské lunární strategie.

K tomu:

Máme se na co těšit… Toto pojetí „mezinárodní stanice“ (v podstatě v současných podmínkách neslučitelné s americkým programem Artemis) může vést k další (a možná ne nevýznamné) globální „třecí ploše“. Ale také může za určitých podmínek přispět k určitému vystřízlivění a překonání třecích ploch. Z toho logicky vyplývá další otázka:

A Spojené státy se svými spojenci se s tím smíří?

(Pokračování)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *