Vize, jakou potřebujeme/1725
Vize, jakou potřebujeme/1725
Vraťme se zase z Vesmíru (Měsíce) na Zemi. U nás se toho moc neděje. Přešlapujeme. Od Babišovy vlády se čekal větší „drajf“. Osobně jsem byl více optimistický, pokud jde o nápravu v oblasti změn systému průběžného penzijního pojištění. Přitom zde máme dovedeno řešení až do návrhu konkrétních mechanismů přesně podle Hurwiczovy teorie. Uveřejňuji na pokračování pracovní verzi či spíše zatím jen koncept článku určeného pro zveřejnění v odborném časopisu. Považuji za důležité, protože dokládá možnost téměř okamžitého odstartování komplexních změn, které by byly přínosné téměř pro všechny (kromě malé parazitní části společnosti):
PERSPEKTIVNÍ A RESTRIKTIVNÍ PŘÍSTUP K REFORMĚ PRŮBĚŽNÉHO PENZIJNÍHO SYSTÉMU – část IV.
- Uplatnění teoretických východisek EPS k problematice udržitelnosti PAYG
Základní otázka zní? Lze zajistit trvalou udržitelnost systému průběžného penzijního pojištění systémem motivací všech zúčastněných subjektů k prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění člověka na profesních trzích dle jeho individuálních možností a konkrétních podmínek? Při odpovědi na tuto otázku budeme vycházet z teoretických východisek EPS uplatněných k problematice udržitelnosti PAYG s důrazem na vymezení specifik této oblasti.
Které ekonomické subjekty vstupují do hry?
Předně: Koho se motivační řešení týká? Koho, k čemu a jak lze motivovat? Přehled, který uvádíme, je původní, v teoretické literatuře dosud v takto komplexní podobě uveřejněn nebyl. Jedná se o:
- Klienty systému průběžného penzijního pojištění, a to od nejrannějšího věku.
- Poskytovatele vzdělávacích služeb, nikoli jen rekvalifikačních v pozdním věku, ale i v raném věku tak, aby se člověk naučil racionálně a průběžně projektovat svou dráhu celoživotního profesního uplatnění.
- Poskytovatele a zprostředkovatele zdravotních a lázeňských služeb, tj. zdravotní zařízení, zdravotní pojišťovny, lázeňské domy.
- Firmy z hlediska orientace firemní kultury a společenské odpovědnosti firem tímto směrem:
– K mezigenerační spolupráci.
– K programům rozvolňování pracovních aktivit osob ve vyšším věku.
– K poskytování bonusů v oblasti lázeňské péče a sociálních služeb pro zasloužilé pracovníky.
- Rodiny k podílu na výchově zaměřené k racionálnímu projektování dráhy celoživotního uplatnění.
To vše z hlediska synergických efektů, jejichž identifikování je významné zejména z hlediska nástinu možnosti kaskádového generování investičních příležitostí v dané oblasti. Konkrétní představa o těchto možnostech je velmi důležitá k tomu, aby teoretické výstupy v této oblasti získaly reálnou podporu nezbytnou pro praktickou realizaci.
O jaké investiční příležitosti jde?
Struktura investičních příležitostí, které se v dané oblasti je velmi rozmanitá a vícedimenzionální. Budeme se věnovat jen nejdůležitějších charakteristikám této struktury:
- Jejím hlavním specifikem na rozdíl od investičních příležitostí v jiných oblastech je rozhodující podíl investičních příležitostí v oblasti je uchování produktivních schopností člověka (viz 5. bod teoretických východisek EPS). Jedná se jak o fyzické, tak i psychické schopnosti. Uchování schopností je závislé především na poskytování zdravotních a lázeňských služeb. Problematiku uchování schopností je však nutno vidět v kontextu dalších dvou:
– Nabývání schopností – bez upgrade schopností, nabytí nových schopností formou rekvalifikace (např. v souvislosti s rekvalifikací, získáním digitálních kompetencí či schopnosti využívat AI mohou stávající schopnosti ztratit svůj produktivní význam).
– Důležitou roli hrají i služby podmiňující uplatnění schopností, což v daném případě souvisí zejména s firemní kulturou a schopností práce v tvůrčích mezigeneračních týmech, v nichž hraje důležitou roli mezigenerační přenos zkušeností a poznatků.
- Důležitou roli v této oblasti hraje rozlišení na investiční příležitosti v oblasti prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění, které jsou dostupné okamžitě, a na ty, které vznikají využitím stávajících investičních příležitostí. Tak tomu je zejména ve dvou oblastech:
– V oblasti všech forem vzdělávání zaměřeného na schopnost racionálního projektování dráhy vlastního celoživotního uplatnění na profesních trzích.
– V oblasti synergických efektů, v daném případě spojených zejména s mechanismy, kterými mohou být zprostředkovatelé zdravotní a lázeňské péče (zdravotní pojišťovny), zdravotní a lázeňská zařízení zainteresovány na prodloužení doby dobrovolného produktivních uplatnění svých klientů.
Jaké efekty vznikají?
Efektů prodloužení doby dobrovolného produktivních uplatnění je více a z hlediska navržení mechanismů jejich rozdělení je dobré mít ucelený přehled:
– Začneme efektem, na který se v úvahách někdy zapomíná, přitom má značný motivační vliv. Je to efekt, který se týká samotného klienta PAYG. Prodloužení doby produktivního uplatnění naplňuje potřebu seberealizaci, přispívá k řešení otázky smyslu, umožňuje uchovat důležité společenské kontakty apod. Má tedy nejen bezprostřední příjmové efekty, ale i zprostředkované – např. právě přes společenské kontakty, které umožňují přístup k informací, zdravotní péči apod. Na využití těchto efektů má značný vliv úroveň firemní kultury.
– Významné jsou efekty z rozdělení příjmu klienta na odvody do systému penzijního (pokud se i na něj vztahují) a zdravotního pojištění. Nejvhodnějším principem z hlediska konvergence incentiv je, ať každý po odpočtu částek na režii systému a solidárního odvodu dostane v reálné hodnotě to, co v reálné (diskontované a oddiskontované) hodnotě do systému odvedl.
– Často se zapomíná i na efekt, který vzniká v rámci daňového systému tím, že ze svého zvýšeného příjmu odvádí člověk z příjmu vznikajícího prodloužením doby dobrovolného produktivního uplatnění významnou částku. V České republice je to přibližně 26 % z tohoto příjmu.
(Pokračování)