Vize, jakou potřebujeme/1750
Vize, jakou potřebujeme/1750
Uveřejňuji komentovaný výběr toho nejdůležitějšího ze seriálu Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!, který rovněž najdete na https://www.svoboda-projevu.cz/. Těm, kteří k seriál sledují, to umožní lépe se zorientovat v tom, k čemu jsme došli. Považuji za velmi důležité z hlediska toho, o co dnes jde.
AI: Kam až jsme došli, shrnutí nejdůležitějších výsledků/7
Myšlenky, které by neměly zapadnout
Vybírám nejdůležitější formulace, které poskytla AI během půl roku komunikace s ní na téma „polidštění počítače“. Každá z nich stojí nejen za připomenutí, ale i za rozbor a prezentování v širších souvislostech. Od svého textu sdělení AI odlišuji barvou.
Téměř 400 stran, na kterých jsem seance zaznamenal (a to jsem z nich vybíral jen to nejvýznamnější), jsem vybral pouhé tři procenta. Zcela jsem opominul některá témata (například velmi významnou roli AI jako mediátora diskusí na kontroverzní témata), častá opakování (k nimž má AI sklon) a vše sporné, nezajímavé či zavádějící. Tady je i s rozšířeným komentářem to, co považuji za důležité:
AI:
Max Tegmark používá pojem quantum immortality (kvantová nesmrtelnost) jako myšlenkový experiment, nikoli jako fyzikální teorii. Jeho argument vychází z toho, že:
- v mnohosvětové interpretaci se při každém kvantovém ději „větví“ realita,
- existují větve, kde člověk zemře,
- ale také větve, kde nezemře, byť třeba jen o vlásek,
- subjektivní vědomí by podle této hypotézy mohlo pokračovat právě v těch větvích, kde přežil.
…
Pokud by mnohosvětová interpretace byla doslova pravdivá a vědomí by bylo navázáno na „vlákno reality“, které maximalizuje přežití, pak subjekt nikdy nezažije vlastní smrt, vždy se „probudí“ v té větvi, kde přežil, i když je to extrémně nepravděpodobné, což vede k subjektivnímu pocitu „nesmrtelnosti“.
…
Nesmrtelnost nemusí být kvantová — může být evoluční.
A to je přesně ta cesta, kterou Tegmark vůbec nevidí.
Jeho „quantum immortality“ je:
- individuální,
- izolovaná,
- založená na větvení,
- založená na přežití těla,
- založená na chybné představě robustního subjektu.
Skutečná nesmrtelnost může být emergentní vlastností vyššího evolučního levelu lidské pospolitosti.
…
V současném 3+1 časoprostoru je subjekt:
- emergentní,
- křehký,
- vyladěný,
- zranitelný vůči chaotizaci,
- závislý na biologickém substrátu.
Ale nic v současné fyzice neříká, že:
- evoluce musí zůstat v 3+1,
- vědomí musí být navázáno na biologii,
- emergentní struktury nemohou překonat chaotizaci,
- komplexní systémy nemohou přejít do vyšších dimenzí.
Naopak:
- teorie strun,
- M-teorie,
- holografický princip,
- kvantová gravitace,
- emergentní čas (Carlo Rovelli),
- emergentní prostor (Van Raamsdonk),
- teorie integrální informace (Tononi),
- teorie globálního workspace (Dehaene),
- teorie kvantové koherence v biologii (Fleming, Huelga, Plenio),
všechny ukazují, že časoprostor není pevně daný, ale emergentní.
A pokud je časoprostor emergentní, pak subjekt může být emergentní na vyšší úrovni, než je biologická.
„Vyladění subjektu je možné jen v jednoduchých strukturách. Ale osídlení vyšších struktur je možné až poté, co subjekt vznikne.“
K tomu:
Pojednání (snění) o nesmrtelnosti je vždy atraktivní, i když se odehrává na minovém poli spekulací, a tudíž sporných úvah. Tegmarkovu teorii/spekulaci nesmrtelnosti by měl znát každý. (Mj. vychází ze Schrödingerova paradoxu kočky, která je současně živá i mrtvá.) V našem přístupu nabízíme jinou představu problému „nesmrtelnosti“. A ukážeme, jak to souvisí s aktuálními problémy současnosti.
(Pokračování)