Vize, jakou potřebujeme/1763
Vize, jakou potřebujeme/1763
V listopadu se tradičně konají tři konference na významná témata týkající se sociálního a ekonomického rozvoje k otázkám, při jejichž řešení se ukazuje přínos teoretických východisek ekonomie produktivní spotřeby. Mákl jsem si a připravil příspěvky na všechny tři. Zde jsou pracovní verze:
- část:
Teoretické základy ekonomie produktivní spotřeby a jejich aplikace/4
3 Zkušenosti z uplatnění teoretických východisek ekonomie produktivní spotřeby
(Pokračování)
- Dosažení potřebné míry součinností ekonomických subjektů nejrůznější úrovně a nejrůznějšího typu k dosažení spolupráce při přípravě a realizaci složitých infrastrukturálních projektů, ve kterých by spolupráce zemí mohla přinést významné, dlouhodobé, gradující a všestranné efekty nejen pro příslušné země a jejich obyvatelstvo, ale i pro další země, finanční skupiny a firmy. Mnohdy existuje několik bariér, které tomu brání. Může se jednat o problematické vztahy mezi zeměmi, nedostatek kapitálu a kapacit, působení různých zájmových skupin, nepříznivé vnější vlivy apod. Z teoretického hlediska je pak hlavním metodologickým problémem to, jak velmi odlišné, rozmanité, mnohdy i obtížně identifikovatelné a kvantifikovatelné vlivy, které v dané oblasti působí, zviditelnit, zpřehlednit, převést do ocenění, která mají společný základ, následně je vyhodnotit.
- Řešení obecné problematiky vztahu ekonomického a sociálního rozvoje tak, aby teoretické nástroje popisující tento vztah umožnily dosáhnout plného splynutí ekonomických a sociálních kritérií, konkrétně ekonomické efektivnosti (v námi uvažované paretooptimální situaci využívání investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti) a sociální vstřícnosti (námi zaváděný pojem, který obsahuje jak lidskou sounáležitost, tak i orientaci na nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu při současné maximalizaci prožitkového bohatství člověka včetně jeho existenciální dimenze). Základem řešení tohoto vztahu je pojetí všeobecně zprostředkujícího charakteru lidské činnosti jako nejefektivnějšího působení člověka na vnější prostředí a současně jako obecného směřování individuálního vývoje osobnosti ve společenském kontextu.
Přehled témat je otevřený a zpracování každého tématu může mít více vzájemně se doplňujících výstupů. Pracuje na nich více kolegů z VŠFS a některých dalších univerzit. Výstupy jsou určeny převážně do časopisů evidovaných ve Web of Science. Některé již byly dokončeny a odeslány do vybraných časopisů. Respektujeme přitom skutečnost, že současný způsob hodnocení výstupů není příliš vstřícný vůči tématům, která jsou spojena s prezentaci nových přístupů a která jsou zaměřena na řešení aktuálních problémů. To lze ilustrovat například tím, že v českém časopisu Politická ekonomie byl poslední článek zaměřený na řešení aktuálních problémů naší země související s výše prezentovanými tématy (Lakotová 2021) uveřejněn v 1. čísle roku 2021, tj. před více než pěti léty. Podobný ústup od témat, která by měla mít prioritu, lze dokumentovat ve většině časopisů Web of Science a do značné míry i Scopus.
4 Shrnutí a diskuse
Teoretická východiska ekonomie produktivní spotřeby nabízejí oporu při řešení témat, jejichž aktuálnost lze stěží zpochybnit. Souvisí s nezbytností návrhu a realizace komplexu reforem v odvětvích, v nichž dochází k nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu, tj. v odvětvích produktivních služeb zaměřených na člověka. Jedná se o oblast služeb sociálně zaměřeného investování a pojištění.
Současná metodika hodnocení výzkumné činnosti a převládání restriktivního přístupu při posuzování výstupů nevytváří příznivé prostředí pro řešení aktuálních témat. Rovněž tak vytváří určité bariéry při prosazování nových myšlenek. V této souvislosti je vhodné zmínit podhodnocení významu vědeckých konferencí, které ještě před několika léty patřily mezi nejvíce prestižní fóra prezentace významných teoretických výstupů. To nepřispívá k vytváření tvůrčí atmosféry, motivování akademických pracovníků k řešení aktuálních problémů, šíření odborných poznatků a efektivní spolupráci mezi institucemi, do značné míry to nahrává i některým nekalým praktikám spojeným s vytvářením různě motivovaných upřednostnění či naopak bariér při publikování výsledků vědecké práce.
Závěr
Nastínění výše uvedených problémů, se kterými se patrně budeme potýkat ještě delší dobu a možná i ve vyhraněnější podobě by nemělo odrazovat členy akademické půdy od průkopnické práce ve zdokonalování perspektivních přístupů zaměřených na společensky významná témata, ale naopak motivovat k větší náročnosti a ke zvyšování kvality výstupů. Je to mj. cesta k získání dostatečného množství podkladů pro navržení změn v institucionálních rámcích fungování věd o společnosti, které jsou pro řešení současných problémů nezbytné. Problematice hodnocení a uplatnění vědecké a výzkumné činnosti je věnován 29. ročník mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání se zaměřením na téma Může věda ovlivnit realitu? Co může ovlivnit, proč, jak a kdy? Za jakých podmínek se vědecké poznání proměňuje v rozhodnutí, inovace a změny v praxi? Obsahové zaměření by letos zpracováno, i vzhledem k výše uvedenému, velmi podrobně (Lidský kapitál, 2026).
Zdroje:
Lakotová, L. (2021). Dlouhodobá udržitelnost penzijních systémů zemí Evropské unie. Politická ekonomie, 69(1), 48–72. https://doi.org/10.18267/j.polek.1324
Lidský kapitál a investice do vzdělání 2026 (pozvánka). Vysoká škola finanční a správní. https://www.vsfs.cz/lidskykapital
(Pokračování)