Vize, jakou potřebujeme/1651

Vize, jakou potřebujeme/1651

Důležitý odborný seminář k penzím v Poslanecké sněmovně

Před několika dny proběhl v Poslanecké sněmovně důležitý seminář na téma „Cesta k trvalé udržitelnosti systému průběžného penzijního pojištění“. Podstatným způsobem vycházel z výsledků dosažených při pěstování vize, zúčastnili se ho někteří aktivní účastníci pěstování vize a položil základy týmu, který se této problematice bude systematicky věnovat. Zde je pozvánka:

POZVÁNKA

na odborný seminář

„Cesta k trvalé udržitelnosti systému průběžného penzijního pojištění“

konaný pod záštitou poslankyň

Bc. Lucie Šafránkové a Ing. Ireny Němcové

Program:

Úvodní slovo: Bc. Lucie Šafránková

doc. Radim Valenčík, CSc.: Motivační role penzijního systému nejen ve vztahu ke klientům

Ing. Lenka Říhová Farkačová, Ph.D.: Budoucnost důchodů začíná na pracovišti: role mezigenerační spolupráce“

Prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc.: Penzijní problematika jako součást sociální politiky

Doc. Ing. Jan Mertl, Ph.D.: Motivace poskytovatelů a zprostředkovatelů zdravotních služeb

Ing. Jaroslav Šulc, CSc.: Vývoj českého penzijního systému: zkušenosti a možnosti

Diskuse

Závěrečné slovo: Ing. Irena Němcová

Moderuje: Ing. Mgr. Tomáš Doležal

Kdy: úterý 9. června od 15 do 18 hodin

Kde: Poslanecká sněmovna, sál E 48, Malostranské náměstí 7/19, Praha 1

Zde je odkaz na záznam:

https://www.youtube.com/watch?v=gTl1mbktMwM

Zde je moje prezentace:

Lze zajistit trvalou udržitelnost systému průběžného penzijního pojištění systémem motivací všech zúčastněných subjektů k prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění člověka na profesních trzích dle jeho individuálních možností a konkrétních podmínek?

Název dlouhý, ale je nutné přesně vymezit, o co jde.

Oblast paradoxů: Původně navrhovali jít touto cestou Jurečka i Michalík. Pak se Jurečka tvářil, že je to nereálné. Když jsem se v řadě diskusí ptal, jaká opatření by k tomu byla možná učinit, nikdo z odpůrců „motivační cesty“ nedokázal odpovědět, resp. měli jen jeden návrh: Zvýšení odměny za „přesluhování“. To jen signalizuje nepochopení podstaty problému a způsobu jeho řešení.

Předně: Koho se motivační řešení týká? Koho, k čemu a jak lze motivovat?

1. Klienty systému průběžného penzijního pojištění, a to od nejrannějšího věku.

2. Poskytovatele vzdělávacích služeb, nikoli jen rekvalifikačních v pozdním věku, ale i v raném věku tak, aby se člověk naučil racionálně a průběžně projektovat svou dráhu celoživotního profesního uplatnění.

3. Poskytovatele a zprostředkovatele zdravotních a lázeňských služeb, tj. zdravotní zařízení, zdravotní pojišťovny, lázeňské domy.

4. Firmy z hlediska orientace firemní kultury a společenské odpovědnosti firem tímto směrem:

– K mezigenerační spolupráci.

– K programům rozvolňování pracovních aktivit osob ve vyšším věku.

– K poskytování bonusů v oblasti lázeňské péče a sociálních služeb pro zasloužilé pracovníky.

5. Rodiny k podílu na výchově zaměřené k racionálnímu projektování dráhy celoživotního uplatnění.

To vše z hlediska synergických efektů.

Vyberu jen některé dílčí otázky, které demonstrují perspektivnost této cesty. Komplexní řešení je v kompetenci týmu, který dnešním jednáním právě vzniká. Tj. dneškem práce nekončí, ale začíná.

Stručně o řešení v té nejdůležitější oblasti: Motivace klientů systému.

Proti jakému riziku pojišťuje systém průběžného penzijního pojištění?

Jaký typ solidarity tím zakládá (mezi kým)?

Jak v praxi realizovat co nejefektivněji? (Nadstavba systému průběžného pojištění.)

Riziko ztráty schopnosti zajistit dostatečné prostředky pro důstojný život v souvislosti s důsledky zvyšování věku.

Pro 65+: Co kdo do systému dal, dostane po odpočtu nákladů na provozování systému, odvodu do solidárního základu (např. 10 %) a vratné rezervní části k vykrytí rizik demografických a ekonomických výkyvů (cca 3 %) zpět v podobě doživotní renty.

Jakou formou (pokud snížíme odvody do penzijního systému pro 65+)? Zejména zdaněním příjmů a odvodem z jejich spotřeby.

Motivace zdravotních pojišťoven dle počtu a příjmu výdělečně činných osob 65+ v jejich pojišťovacím kmeni

 

Lze řešit propočtem a přidělováním, lépe však pravidly a mechanismy (vyčlenit z přerozdělování mezi pojišťovnami výdělečně činné osoby 65+.

Zde lze očekávat největší efekty, ale hlavně: Zde začne fungovat mechanismus motivace lékaře čínského císaře. Žádným jiným způsobem nezajistíte, aby ten, kdo zajišťuje a zprostředkovává vaši zdravotní a lázeňskou péči měl zájem na tom, abyste byli co nejvíce a nejdéle fit. Ve spolupráci s firemní kulturou dostatečné efekty k udržení poměru mezi výdělečně činnými a nevýdělečně činnými osobami, který zajišťuje udržitelnost penzijního systému.

Pokud by se k tomu přidala orientace univerzit na tvorbu absolventských sítí vyúsťujících do tvůrčích mezigeneračních týmů doplňovaných nejnovějšími poznatky a čerstvými absolventy… (jak jsem o tom hovořil na minulém semináři ke vzdělání).

To ovšem přepokládá, aby univerzity, resp. fakulty byl financovány podle toho, jak se dlouhodobě uplatňují jejich absolventi.

Žijeme na prahu změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, ale ještě výraznější. Podobně jako při průmyslové revoluci se i nyní prosazuje nový dominantní ekonomické sektor – komplex produktivních služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění schopností člověka. Jedná se odvětví vzdělání, péče o zdraví, výchovu v rodině i prostřednictvím kultury, sociální práci apod., která umožňují navyšovat inovační potenciál společnosti tak, aby ekonomický růst nové kvality mohl být neomezený a současně šetrný ve vztahu k přírodnímu prostředí. Změna, která probíhá, naráží na setrvačné trendy spojené jak s historicky všudypřítomnou neochotou vzdát se předsudků, tak i se snahou uchovat různé typy privilegií, které se vyvinuly v rámci stávajícího ekonomického systému. Prostřednictvím této změny se ekonomika vrací k člověku a člověk do ekonomiky jako člověk (a nikoli přívěsek technologie, byť i tak vyvinuté, jako AI).

Proč je tak těžké prosadit to, co je ekonomicky efektivní a sociálně vstřícné? Žijeme v době střetu mezi restriktivním a perspektivním přístupem k současným problémům. V oblasti penzijního systému zvlášť dobře čitelné: Restrikce versus využívání investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním schopností člověka.

(Pokračování)