Vize, jakou potřebujeme/1695
Vize, jakou potřebujeme/1695
| Významná úvodní poznámka: | |
K tomu pár poznámek: |
|
| – Je to škoda. Než jsem se stěhováním začal, měl jsem (v květnu) 53.808 nezávislých přečtení, tj. téměř dva tisíce denně. Pak jsem začal převádět prezentování příspěvků na nový hosting. | |
| – Adresa mého nově umístněného blogu je: https://www.svoboda-projevu.cz/ | |
| – Prosím, začněte ji používat a upozorněte na ni i své známé. Když ráček poustevníček přechází z jedné ulitky do druhé, je nejvíce zranitelný. Nerad bych, aby tímto přechodem ztratili s tím, co s kolegy vytváříme, spojení ti, kterým to pomáhá orientovat se v současném dění a inspirovat se ke konkrétním aktivitám. | |
| – Má to i jeden významný pozitivní efekt. Propojením došlo k užšímu spojení s webovými stránkami NEPODVOLENÍ, viz https://www.nepodvoleni.cz/ | |
| – Unikátní na těchto stránkách je, že se snaží integrovat všechny zdroje relevantních informací, tj. že zde člověk najde vše, co mu umožňuje hledat pravdu doslova pohromadě (vyzkoušejte to rozkliknutí). | |
| – A hlavně, na těchto stránkách najde zájemce i plný text všech příspěvků k pěstování vize z předcházejících let, který je nezávislý na předpokládaném zrušení původního hostingu, a to zde: https://www.nepodvoleni.cz/#tVize4 | |
| – Zveřejnění souhrnných textů ve Wordu považuji za důležité, protože jsou vybaveny obsahem a prostřednictvím Ctrl.F zde lze najít vše, co se týká reakcí na důležité události, osoby, pojmy, problémy atd., a to v důležitých kontextech. Rovněž tak různé stručné souhrnné prezentace vize. |
Mechanismy integrace umělé inteligence do efektivního sociálně ekonomického systému – část 2.
Po prezentování několika forem souhrnných výstupů, které umožňují podívat si na naši vizi „z nadhledu“ a vnímat ji jako celek, se vrátíme k jejímu teoretickému jádru. Navážeme na příspěvek Financování „lékaře čínského císaře“ jako inspirační model pro moderní české zdravotnictví publikovaný ve dvou navazujících dílech, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/13166-vize-jakou-potrebujeme-1671.html
https://radimvalencik.pise.cz/13167-vize-jakou-potrebujeme-1672.html
Příspěvky názorně ilustrují možnosti, které teoretická východiska ekonomie produktivní spotřeby otevírají. Tak tomu bude i v případě tohoto tématu, který je též věnován problematice, kterou jsme nedávno otevřeli. V popularizované podobě uveřejňuji teoretický základ příspěvku určenému pro publikování v odborném časopisu:
Pokračování úvodu:
Pro názornou představu o možnostech, které se v dané oblasti nabízejí, uvedeme konkrétní příklad. Teorie by měla odpovědět na následující vzájemně související otázky:
– Které lidské schopnosti jsou specificky lidské a stávajícím typem AI (i s výhledem na možnost využití robustního kvantového zpracování dat) jsou nesubstituovatelné?
– Jak zabudovat do vzdělávacího systému (včetně rekvalifikačního) na všech úrovních zaměření na rozvíjení specificky lidských schopností ve výše uvedeném smyslu? Tj. rozpoznání individuálních předpokladů, jejich posilování formou výcviku či tréningu, propojení se sdělováním odborných poznatků apod.
– Jak v návaznosti na rozvíjení specificky lidských schopností pěstovat předpoklady klientů vzdělávacího systému pro využívání umělé inteligence v nejrůznějších oborech lidské činnosti, a to i s výhledem na perspektivu celoživotního uplatnění člověka v dynamicky se měnících podmínkách?
Tyto otázky nejsou nejen řešeny na nejrůznějších úrovních vzdělávacího systému (včetně jeho vrcholové formy – univerzitního vzdělání), ale nejsou ani dostatečně důrazně kladeny. V této oblasti dochází k výraznému a nepřehlédnutelnému zaostávání, a to se všemi civilizačními riziky, které toto zaostávání přináší.
Považujeme za důležité předznamenat, že výše uvedené tři otázky nejsou předmětem toho, čím se v tomto pojednání budeme zabývat, ale mají jen orientovat na kontext a smysl následující otázky: O čem svědčí to, že tři výše položené otázky nejsou dostatečně intenzívně řešeny?
– Firmy by, které zavádějí AI by se měly podílet na řešení problémů s uvolňováním těch, jejichž profesní výkony jsou AI nahrazovány, a to jak finančně, tak i konkrétními aktivitami.
– Subjekty veřejné regulace by měly realizovat politiku, která by předcházela očekávaným či hrozícím konfliktům v dané oblasti.
– Poskytovatelé vzdělávacích služeb na všech úrovních by měli být zainteresováni na tom, aby jejich absolventi (ať již ti, kteří vstupují do vyššího stupně vzdělání, tak i ti, kteří vstupují na profesní trhy) byli co nejlépe připraveni na intenzivní vstup AI do nejrůznějších oblastí ekonomické i společenského života.
Pozitivní ekonomické efekty, které implementací AI vzniknou (a již vznikají) jsou natolik výrazné, že umožňují jak kompenzaci dopadů, tak i přípravu populace na plnohodnotné uplatnění. Čím lépe a čím dříve budou tři otázky týkající se vzdělávacího systému řešeny, tím méně prostředků bude třeba vynaložit na kompenzaci dopadů zavádění AI, tím efektivnější bude využití AI. A to v měřítku, které bude rozhodovat o vyspělosti zemí a jejich postavení ve světě.
Co dnes chybí? (A citelně chybí?) To, že neexistují mechanismy (v Hurwiczově smyslu), které by pozitivní ekonomické efekty rozdělovaly mezi zúčastněné subjekty. Proto (jak jsme již avizovali) zaměříme pozornost na jejich navržení, resp. konkretizovali teoretická východiska ekonomie produktivní spotřeby a teorie designu a implementace mechanismů na tuto oblast, což je cílem našeho pojednání.
Metody, postupy, struktura
Nejvýznamnější metody a postupy, které používáme, vycházejí, jak jsme již uvedli, z určité interpretace ekonomie produktivní spotřeby. Ekonomie produktivní spotřeby navazuje na neoklasickou teorii spotřebitele (inspirace jdoucí jejím směrem najdeme již u A. Pigou), teorie intertemporální volby (I. Fisher), teorie lidského kapitálu (G. Becker a dalších). Jejím cílem je tyto přístupy syntetizovat v rámci jednoho analytického rámce, v němž se spotřeba domácností chápe nikoli primárně jako konečný akt uspokojení potřeb, ale jako klíčový investiční proces nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností. Významnou roli v jejím rozvoji sehrálo Hirschovo pojetí „pozičních statků“ (Hirsch1976).
Současné interpretace ekonomie produktivní spotřeby se v některých detailech vzájemně odlišují. Naše interpretace vychází ze vztahu nabídky a poptávky investičních prostředků (toho, co je investováno) a investičních příležitostí (toho, do čeho se investuje a co přináší výnos), návazně pak možnosti využít investiční prostředky jednoho ekonomického subjektu k realizaci investičních příležitostí s vyšší mírou výnosu druhého subjektu. To jí umožňuje definovat paretovské optimum jako situaci, kdy jsou investiční příležitosti využívány podle míry jejich výnosnosti, návazně pak položit otázku: Co tomu brání a jak dosáhnout přiblížení ekonomického systému paretovskému optimu?
Při odpovědi na tuto otázku identifikuje fenomén pozičního investování (který navazuje na Hirschovo pojetí pozičních statků). Hirsch definuje „positional goods“ jako statky, jejichž hodnota závisí na relativním pořadí, ale v několika klíčových pasážích jde dál: ukazuje, že pořizování těchto statků není jen spotřeba, ale aktivní udržování sociálního odstupu, tedy segregační investice. Vyšší třídy pořizují statky, které nejsou hodnotné samy o sobě, ale protože zvyšují bariéry přístupu pro ostatní, čímž udržují výhodu v přístupu k příležitostem (školy, bydlení, sociální kapitál).
(Pokračování)