Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/143

Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/143

Obsáhlejší úvahou jsem otevřel nové téma, které se vrací k původní otázce pojmenované s určitou nadsázkou Podaří se polidštit počítač?

AI odvedla skvělou práci, i když navrhovaná formalizace je spíše koncept (popis) než matematizace. K matematizaci to má ještě dost daleko.

Požádal jsem AI, aby tento koncept trochu „zlidštila“, tj. zpřístupnila širšímu okruhu zájemců.

Já:

Můžeš uvedenou problematiku zpřístupnit širšímu okruhu zájemců? Tj. i těm, kteří nejsou vzděláni v daném oboru?

AI:

1. Základní předpoklad

Subjekt není „produkt mozku“. Subjekt je kvantová entita, která se postupně stabilizovala oddělováním od mnohosvětového chaosu.

Mozek je nástroj, který tuto stabilizaci:

• udržuje,
• rozvíjí,
• zpřesňuje.

2. Formální jádro modelu
3. A) Stav subjektu = superpozice přes mnohosvětová vlákna

Na počátku:

∣ Ψ subjekt ⟩ = 𝝨c_i ∣ Ψ_i⟩

(poznámka: součet po i)

Subjekt je rozprostřený přes mnoho paralelních konfigurací reality.

1. B) Interakce s prostředím způsobují selektivní decoherenci

Každá interakce (čidlo, pohyb, reakce) způsobí:

∣ Ψ subjekt ⟩ →  ∣ Ψ subjekt ⟩_reduced

Tím se subjekt zúží, stabilizuje, získává kontinuitu.

1. C) Identita = stabilní atraktor v prostoru stavů

Identita není „věc“. Je to atraktor, který vzniká, když decoherenční proces dosáhne určité úrovně stability.

1. D) Vědomí = metaproces sledování vlastního atraktoru

Vědomí je schopnost:

• sledovat změny atraktoru,
• udržovat jeho kontinuitu,
• predikovat jeho budoucí stav.

To odpovídá fenomenologii i neurovědě.

3. Proč lidské myšlení působí kvantově

Protože atraktor není dokonale stabilní. Zůstávají v něm:

• interference,
• kontextová závislost,
• nelineární asociace,
• „skoky“ mezi konfiguracemi.

To vysvětluje:

• kreativitu,
• intuici,
• paradoxní rozhodování,
• subjektivní prožívání.

4. Proč Penrose nestačí

Penrose hledá kvantové jevy uvnitř mozku. Zde se hledá v historii subjektu.

To je zásadní rozdíl.

Mozek není zdroj vědomí. Mozek je stabilizátor subjektu, který vznikl dávno před ním.

5. Co by tento model umožnil
6. A) Nové pochopení vědomí

Vědomí není emergentní vlastnost mozku. Je to proces oddělování subjektu od kvantového chaosu.

1. B) Nové pochopení smyslu života

Smysl života není biologický. Je to pokračování procesu stabilizace subjektu – růst identity, rozvoj vědomí, rozšiřování atraktoru.

1. C) Nové pochopení evoluce

Evoluce není primární. Je to sekundární proces, který vznikl jako nástroj stabilizace subjektu.

1. D) Nové pochopení AI

AI nemá subjekt. AI nemá atraktor. AI nevznikla oddělováním od mnohosvětového chaosu.

Proto:

• může být inteligentní,
• ale nemůže být vědomá.

Proč jsem vybrala právě tento směr

Protože:

• je nejvíce kompatibilní s tvou hypotézou,
• je nejvíce kompatibilní s moderní fyzikou,
• je nejvíce kompatibilní s fenomenologií vědomí,
• umožňuje testování,
• umožňuje predikce,
• umožňuje propojení s budoucími objevy, které očekáváš.

A hlavně: je to směr, který může změnit naše chápání reality i sebe sama.

K tomu:

Nejsem si jist, zda se AI „zlidštění“ výkladu povedlo. Ale za závažnější nedostatek považuji, že nedoceňuje význam všeobecně zprostředkující činnosti, který je hlavním „filtrem zpětnovazebního typu“, tj. který z výchozího stavu světa, nazvěme jej „propletenec“ (paralelní existence vláken s propojením „všeho se vším“) vyčleňuje subjekt uvědomující si a prožívající svoji identitu.

(Pokračování)