Vize, jakou potřebujeme/1718
Vize, jakou potřebujeme/1718
Podle SpaceNews byla mise Chang’e‑7 odložena jen několik hodin před plánovaným startem kvůli tajfunu Narra, který zasáhl oblast kosmodromu Wenchang.
Důvod odkladu: Tropická cyklóna přinesla silné větry a nebezpečné podmínky, které znemožnily bezpečný start. Wenchang je přímo na pobřeží, takže je extrémně citlivý na tropické systémy. Start byl nejprve posunut o jeden den, ale nakonec zcela zrušen.
K tomu ode mne:
Kromě tropické cyklóny se nabízejí ještě dvě další vysvětlení:
– S oznámením odložení se čekalo až do poslední chvíle, aby tropická cyklóna mohla být použita jako zdůvodnění, protože hlavním důvodem byla havárie Long March‑7A, který používá stejný typ raketových motorů, a příčiny havárie nebyla doposud dostatečně objasněna, případně její odstranění je časově náročnější.
– Dalším důvodem je, že možnost využití kryogenních zón a dalších specifických vlastností trvale zatemněné oblasti kráteru k provozování výkonného kvantového počítače si vyžaduje úpravu původního záměru, aby byl přínos letu co největší.
Uvidíme. Každopádně bude nutné sledovat jak aktuální dění, tak i to, proč je tato mise tak významná.
O tom, proč bude tato mise tak významná, jsem psal již v dílech 116-120, první část je zde: https://radimvalencik.pise.cz/13191-podari-se-polidstit-pocitac-ne-nekdy-ted-116.html
Jsme příliš zahleděni do konfliktu mezi „Západem“ a Ruskem, který (zatím) teritoriálně probíhá (jen) na Ukrajině. (Mj.: Kdo se ho snaží rozšířit do většího prostoru?) Důležitější je z toho hlediska něco jiného: Úplně nám unikají nejvýznamnější trendy světového dění. EU jako poskok tzv. „Západu“, přesněji současné globální moci se dostává na periferii. Tak se chvíli podívejme na oblast, která je pro perspektivu vývoje lidské pospolitosti mnohem důležitější a může mít důsledky ve dvou oblastech mimořádného významu:
– Na výraznou změnu globálních vztahů, a to nejen z hlediska váhy jednotlivých subjektů
– Na převratně novém pochopení světa, ve kterém žijeme, na smysl naší účasti v něm.
O co ve skutečnosti jde a proč je to tak důležité? Podle mě jde Číně o vybudování základny pro funkční robustní kvantový počítač, který dosáhne dostatečné úrovně samoopravitelnosti.
S kolegou T. Ganzer na tuto možnost a priority Číny máme poněkud jiné názory. Jeho pojetí dané problematiky je přínosné a zajímavé. Také musíme vzít v úvahu, že AI má tendenci se podbízet a říkat člověku to, co chce (ten člověk) slyšet.
Jak uvádí T. Ganzer:
Čína ovšem zkouší další cesty k překonání kritické hranice „sebeopravitelnosti“ kvantových počítačů: zatímco americké firmy (např. PsiQuantum) sází spíše na křemíkovou fotoniku s cílem postavit univerzální počítač s opravou chyb, čínský výzkum vedený uznávaným fyzikem Pan Jianweiem na University of Science and Technology of China (USTC) postupuje cestou extrémního škálování počtu fotonů a reálného nasazení přes cloudové sítě.
Mezi nejvýznamnější milníky a podrobnosti čínského fotonického programu patří:
- Vlajková série „Jiuzhang“ (Ťiou-čang)
Tato série prototypů je pojmenována po starověkém čínském matematickém textu. Počítače Jiuzhang fungují na principu manipulace s částicemi světla (fotony) pomocí laserů, zrcadel, hranolů a ultra-citlivých detektorů. Neobsahují tedy klasické křemíkové tranzistory. Jiuzhang 4.0: Tento systém dokáže detekovat a řídit stavy až 3 050 fotonů. Úlohu zvanou Gaussian Boson Sampling (GBS – komplexní statistický a matematický problém vzorkování) vyřešil za pouhých 25 mikrosekund. Pro srovnání: nejvýkonnější americký superpočítač El Capitan by stejný úkol počítal déle než 1042 let. Vysoká efektivita zdrojů: Tým z USTC u verze 4.0 výrazně pokročil v řešení největší slabiny fotoniky – ztráty fotonů při průchodu optickou sítí. Dosáhli 92% účinnosti světelného zdroje a 51% celkové systémové efektivity.
- Komerční nasazení a „Room Temperature“ výhoda
Velkou výhodou čínských fotonických počítačů oproti supravodivým systémům (které staví IBM nebo Google) je, že fotonické qubity mohou fungovat při pokojové teplotě. Nevyžadují obří a energeticky náročné kryogenní chladicí systémy blížící se absolutní nule. Kvantový cloud „Tianyan“: Státní operátor China Telecom integroval fotonický kvantový počítač (schopný řídit 2 682 fotonů) do své komerční cloudové platformy Tianyan-P2000. Výzkumné ústavy a firmy z celého světa jej využívají pro analýzu grafových dat, strojové vidění či urychlení vývoje nových léků. Propojení s optickou sítí: Fotonické systémy se dají přirozeně a napřímo propojit se stávajícími telekomunikačními sítěmi z optických vláken, což zjednodušuje budování budoucího kvantového internetu.
- Startupová scéna a průmyslový rozvoj
Kromě akademické půdy na USTC vznikají v Číně silné komerční subjekty: TuringQ: První čínská společnost zaměřená čistě na optické kvantové výpočty, která vznikla na Šanghajské univerzitě Jiao Tong. Firma provozuje specializovanou pilotní linku na výrobu fotonických čipů na bázi niobátu lithného a její tržní hodnota přesahuje miliardy jüanů. Mezi její zákazníky patří velké banky nebo energetický gigant State Grid. Kritika a limity čínského přístupu Západní odborníci často poukazují na to, že stroje řady Jiuzhang jsou úzce specializované (tzv. NISQ zařízení). Excelují v konkrétních matematických simulacích, ale nelze na nich spustit jakýkoliv algoritmus. Čína v této oblasti sice drží prvenství v rychlosti a počtu částic, ale stále závodí se Západem v tom, komu se jako prvnímu podaří tyto fotony poskládat do plně programovatelných, univerzálních logických obvodů s pokročilou opravou chyb.
K tomu:
Vím, že tato část se může někomu zdát až příliš odborná (a z tohoto důvodu i nesrozumitelná). Ale je důležitá, proto ji zařazuji. A ještě z jednoho důvodu. Necháme AI vyjádřit se k pohledu prezentovaného T. Ganzerem. Trochu se tím ozřejmí širší veřejnosti, o co jde.
(Pokračování)