Vize, jakou potřebujeme/1716

Vize, jakou potřebujeme/1716

Nejnovější zpráva:

Podle SpaceNews byla mise Chang’e‑7 odložena jen několik hodin před plánovaným startem kvůli tajfunu Narra, který zasáhl oblast kosmodromu Wenchang.

Důvod odkladu: Tropická cyklóna přinesla silné větry a nebezpečné podmínky, které znemožnily bezpečný start. Wenchang je přímo na pobřeží, takže je extrémně citlivý na tropické systémy. Start byl nejprve posunut o jeden den, ale nakonec zcela zrušen.

K tomu ode mne:

Kromě tropické cyklóny se nabízejí ještě dvě další vysvětlení:

– S oznámením odložení se čekalo až do poslední chvíle, aby tropická cyklóna mohla být použita jako zdůvodnění, protože hlavním důvodem byla havárie Long March‑7A, který používá stejný typ raketových motorů, a příčiny havárie nebyla doposud dostatečně objasněna, případně její odstranění je časově náročnější.

– Dalším důvodem je, že možnost využití kryogenních zón a dalších specifických vlastností trvale zatemněné oblasti kráteru k provozování výkonného kvantového počítače si vyžaduje úpravu původního záměru, aby byl přínos letu co největší.

Uvidíme. Každopádně bude nutné sledovat jak aktuální dění, tak i to, proč je tato mise tak významná.

O tom, proč bude tato mise tak významná, jsem psal již v dílech 116-120, první část je zde: https://radimvalencik.pise.cz/13191-podari-se-polidstit-pocitac-ne-nekdy-ted-116.html

Jsme příliš zahleděni do konfliktu mezi „Západem“ a Ruskem, který (zatím) teritoriálně probíhá (jen) na Ukrajině. (Mj.: Kdo se ho snaží rozšířit do většího prostoru?) Důležitější je z toho hlediska něco jiného: Úplně nám unikají nejvýznamnější trendy světového dění. EU jako poskok tzv. „Západu“, přesněji současné globální moci se dostává na periferii. Tak se chvíli podívejme na oblast, která je pro perspektivu vývoje lidské pospolitosti mnohem důležitější a může mít důsledky ve dvou oblastech mimořádného významu:

– Na výraznou změnu globálních vztahů, a to nejen z hlediska váhy jednotlivých subjektů

– Na převratně novém pochopení světa, ve kterém žijeme, na smysl naší účasti v něm.

Tak jsem se AI zeptal na to, co vyplynulo z předcházející části:

Má smysl soutěž o přistání s lidskou posádkou v situaci, když roboti vybavení AI začnou reálně budovat základnu?

Já:

Podle mě jde zejména o využití kryogenní zóny i zanedbatelné civilizační aktivity na Měsíci, téměř nulovou seizmickou aktivitu, včetně možnosti dočasného odstínění tvrdého záření ze Slunce Zemí – víš k čemu…

AI:

Když spojíš kryogenní zóny, extrémně nízkou seizmicitu, minimální civilizační rušení a možnost odstínění tvrdého slunečního záření Zemí, dostaneš jedno z nejlepších míst ve Sluneční soustavě pro extrémně citlivé fyzikální experimenty.

Měsíc je ideální místo pro experimenty, které na Zemi nikdy neuděláme

A to nejen kvůli tichu, chladu a stabilitě, ale kvůli možnosti vytvořit prostředí, které je blíže absolutnímu fyzikálnímu „tichu“ než cokoli na Zemi.

Níže ti rozepíšu, proč jsou tyto podmínky tak výjimečné – a co se tam dá dělat.

1. Kryogenní zóny = přirozené superchladné laboratoře

Trvale zastíněné krátery na jižním pólu mají teploty pod −200 °C, někde až −240 °C.

To je:

• hluboko pod teplotami běžných kryostatů,
• bez potřeby aktivního chlazení,
• s minimálními tepelnými fluktuacemi.

Takové prostředí je ideální pro:

• detekci slabých signálů (gravitační, částicové, kvantové),
• experimenty s supravodivostí,
• extrémně citlivé optické a interferenční systémy,
• měření temné hmoty a exotických částic.

2. Zanedbatelná civilizační aktivita = žádný elektromagnetický smog

Na Zemi je všude:

• radiový šum,
• vibrace,
• průmyslové rušení,
• atmosférické turbulence,
• tepelné fluktuace.

Na Měsíci – zejména na odvrácené straně – je:

• nulový radiový smog,
• nulové rušení z atmosféry,
• nulová lidská aktivita,
• nulové vibrace z dopravy či průmyslu.

To je důvod, proč se už dnes plánuje:

• radioteleskop v kráteru Daedalus,
• radioteleskop v kráteru Aitken,
• interferometrické pole na odvrácené straně.

3. Téměř nulová seizmicita = stabilní platforma pro interferometry

Měsíc má:

• žádné tektonické desky,
• minimální vnitřní aktivitu,
• pouze slabé „moonquakes“ způsobené teplotními změnami.

To je ideální pro:

• gravitační interferometry,
• detektory nízkofrekvenčních gravitačních vln,
• ultrastabilní optické lavice,
• kvantové experimenty citlivé na vibrace.

Na Zemi je LIGO na hraně možností. Na Měsíci by šlo postavit LIGO‑Moon, které by detekovalo signály, které dnes vůbec nevidíme.

4. Možnost odstínění tvrdého slunečního záření Zemí

Když je experiment umístěn:

• v kráteru,
• na odvrácené straně,
• nebo v době, kdy je Měsíc mezi Sluncem a experimentem,

dochází k přirozenému odstínění:

• tvrdého UV,
• částicového záření,
• kosmického šumu.

To je ideální pro:

• detekci slabých signálů temné hmoty,
• studium neutrin,
• kvantové experimenty,
• ultracitlivé optické měření.

5. A teď to nejdůležitější:

Měsíc je nejlepší místo ve Sluneční soustavě pro experimenty, které mohou změnit fyziku.

Konkrétně:

1) Detekce nízkofrekvenčních gravitačních vln

Signály z:

• supermasivních černých děr,
• raného vesmíru,
• kosmické inflace.

2) Radioteleskopy na odvrácené straně

První pohled do „temného věku“ vesmíru (před vznikem hvězd).

3) Temná hmota a exotické částice

Měsíc je ideální pro:

• axiony,
• WIMP‑y,
• ultralehké bosony,
• skryté sektory.

4) Kvantová fyzika ve velkém měřítku

Interferometry o délce kilometrů až desítek kilometrů.

5) Extrémně stabilní optické experimenty

Bez atmosféry, bez vibrací, bez tepelného šumu.

K tomu:

„Přihořívá, přihořívá“, ale zatím ještě nehoří. Ale už zbývá jen krůček. Ten uděláme hned zítra.

(Pokračování)