Vize, jakou potřebujeme/1726
Vize, jakou potřebujeme/1726
Vraťme se zase z Vesmíru (Měsíce) na Zemi. U nás se toho moc neděje. Přešlapujeme. Od Babišovy vlády se čekal větší „drajf“. Osobně jsem byl více optimistický, pokud jde o nápravu v oblasti změn systému průběžného penzijního pojištění. Přitom zde máme dovedeno řešení až do návrhu konkrétních mechanismů přesně podle Hurwiczovy teorie. Uveřejňuji na pokračování pracovní verzi či spíše zatím jen koncept článku určeného pro zveřejnění v odborném časopisu. Považuji za důležité, protože dokládá možnost téměř okamžitého odstartování komplexních změn, které by byly přínosné téměř pro všechny (kromě malé parazitní části společnosti):
PERSPEKTIVNÍ A RESTRIKTIVNÍ PŘÍSTUP K REFORMĚ PRŮBĚŽNÉHO PENZIJNÍHO SYSTÉMU – část V.
Jaké mechanismy jsou potřebné?
Navržení a prosazení vhodných mechanismů hraje v každém perspektivním přístupu rozhodující roli. V daném případě se jedná zejména o mechanismy ve dvou oblastech:
- Zainteresování poskytovatelů vzdělávacích služeb na dlouhodobém uplatnění jejich absolventů včetně poskytování upgrade schopností formou celoživotního vzdělání. Jedná se o kontroverzní a relativně samostatnou problematiku týkající se vrcholových forem vzdělání, tj. zejména univerzitního. Jedná se o využití mechanismů financování vzdělávacích služeb s využitím principu „succes fees“ (ISA, „human capital contracts“, “Income contingent financing”, “Student financing risk sharing” atp.). To si vyžaduje i změnu pohledu na to, co by mělo být finálním produktem univerzit. Nikoli jen absolvent dobře připravený na svou profesní a společenskou dráhu, ale absolventská síť průběžně doplňována čerstvými absolventy a nejnovějším poznatky výzkumu (vlastního i sledovatelského) realizovaného na příslušné univerzitě.
- V oblasti investičních příležitostí spojených s uchováním schopností formou zdravotní péče a lázeňských služeb se v České republice, kde je více zdravotních pojišťoven, ale stoprocentní přerozdělování prostředků podle pojišťovacího kmene, kterým disponují, možný následující postup:
– Vezmeme pojištěnce nad 65 let (příslušný segment je snadno odlišitelný).
– Z tohoto segmentu vyčleníme ty, kteří jsou výdělečně činní.
– Od výše toho, co tyto osoby odvádějí do veřejných rozpočtů odvodíme podle přesně daných pravidel dostatečně stimulující bonus ve prospěch zdravotních pojišťoven (např. buď jejich odvody do systému zdravotního pojištění nebo 10 % z celkového příjmu odvodů do veřejných rozpočtů).
– Tato částka připadne příslušné zdravotní pojišťovně, která z ní může hradit nadstandardní péči nejen pro osoby 65+, ale i pro ty, které nabízejí perspektivu uplatnění po 65 letech věku (na smluvní bázi, tj. závazek ve kmeni dané pojišťovny po dohodnutou dobu let).
– Celý systém je plně transparentní, tj. jsou veřejně přístupné statistické údaje předepsaného typu (% pojištěnců aktivně činných ve věku 65+, průměrný výdělek, věkové rozložení apod.).
Jedná se mechanismus který vyhovuje všem Hurwiczovým požadavkům kladený na dobře navržené a prosaditelné mechanismy.
Příklad z uvedené oblasti jsme vybrali mj. i z následujícího důvodu: Hurwicz (2007) uvádí, že v systémech zdravotního pojištění vzniká problém asymetrie informací, protože „lidé mají incentivu skrývat své soukromé informace“ (Nobel Prize Committee, 2007, s. 3). Tento příklad ilustruje obecný princip konvergence incentiv: pokud pojišťovna nastaví podmínky tak, aby se klientovi vyplatilo sdílet pravdivé informace o svém zdravotním stavu, asymetrie informací se eliminuje.
Jakou roli v této oblasti hraje poziční investování a jak se projevuje protichůdnosti restriktivního a perspektivního přístupu?
Jednotným a výrazným způsobem se problematika pozičního investování v dané oblasti neprojevuje. Promítá se do konkrétních případů ve firmách a mohou se v ní projevit mezigenerační vztahy či do dalších institucí.
Nejvýznamnější její projev je právě v protikladnosti a protichůdnosti restriktivního přístupu (který je ideologií ovládání ekonomických subjektů a sociálně ekonomických systémů formou pozičního investování) a perspektivního přístupu (který je založen na využívání a generování investičních příležitostí s co největší mírou jejich výnosnosti). To se plně ukázalo v průběhu diskusí k restriktivním opatřením v oblasti penzijního systému v České republice v létech 2021-2025.
- Diskuse
Kdy mohou začít pozitivní změny v dané oblasti?
Kdy začnou systematické, vzájemně provázané reformní kroky v oblasti dobrovolného, motivovaného prodloužení doby produktivního uplatnění dle individuálních možností a konkrétních podmínek? K tomu jsou nutné dvě podmínky, jejichž splnění lze považovat za realistické:
– K této problematice bude otevřena seriózní odborná diskuse, o které bude informována a kterou bude moci sledovat veřejnost. K tomu stačí, pokud diskuse na toto téma nebude potlačována jako v období let 2021-2025, kdy až na malé výjimky byl prezentován jen restriktivní přístup k dané problematice a akademická půda z vědecké reflexe této problematiky do značné míry vycouvala.
– Společným badatelským úsilím bude vypracován scénář prvních a navazujících kroků, který bude spojen s věrohodnými a konsensuálně přijatými odhady efektů, včetně jejich časového rozložení. K tomu viz příloha, ve které jsou prezentovány odhady získané prostřednictvím AI.
(Pokračování)