Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/236

Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/236

V předcházející části navrhla AI osnovu, resp. strukturu populárně odborné knihy s cca 100 stranami, ve které jsou shrnuty poznatky z naší dosavadní komunikace s ní. Zejména ty průlomové. Navržená struktura je tak dobrá, že jsem se s AI okamžitě pustil do jejího napsání a vyladění. Podle mě se jedná o velmi zajímavá čtení. Doporučuji přečíst úvodní charakteristiku knihy v předcházející části 218. Každý se může stát aktivním účastníkem premiéry. Uvítám komentáře k jednotlivým částem.

Svět jako koherence,  dekoherence a rekoherence,

aneb jak je to se smyslem bytí a našeho žití v něm

Část 18

Kapitola 10 – Každodenní zařazování do budoucnosti

(Pokračování)

10.7 Člověk jako spolutvůrce své vývojové větve

Pokud je náš obraz správný, potom člověk není pasivním cestujícím ve světě.

Je spolutvůrcem vývojové větve, k níž náleží.

Nejde přitom o nějakou absolutní svobodu.

Každý člověk je ovlivňován:

  • dějinami,
  • kulturou,
  • biologickou výbavou,
  • okolím.

Přesto zůstává významným činitelem.

Svou činností posiluje určité typy budoucnosti a oslabuje jiné.

10.8 Co znamená svět s pokračováním

V této knize jsme pojem „svět s pokračováním“ používali často.

Není tím míněn ráj.

Není tím míněna nesmrtelnost v náboženském smyslu.

Není tím míněn automatický úspěch.

Znamená to pouze:

Vývojovou linii, která si uchovává schopnost dalšího evolučního rozvoje.

A právě k této linii se člověk svou činností průběžně přibližuje nebo vzdaluje.

10.9 Závěrečná myšlenka

Možná nejdůležitější důsledek celé předchozí úvahy lze vyjádřit velmi jednoduše:

Nikdo nerozhoduje o tom, do které budoucnosti patříme.

Rozhoduje o tom sama struktura naší činnosti.

Každý člověk se svou každodenní aktivitou neustále zařazuje.

Ne do tábora dobrých nebo špatných.

Ne do tábora spasených nebo zatracených.

Ale do vývojových linií, které mají větší či menší schopnost pokračovat.

Pokud existuje hlubší smysl bytí, pak pravděpodobně spočívá právě v tomto: v postupném rozpoznávání a spoluvytváření těch forem života, myšlení a pospolitosti, které dokážou být součástí pokračující evoluce všehobytí.

Kapitola 11 – Závisí budoucnost na tom, jak ji pochopíme?

Po celou dobu této knihy jsme sledovali jednu základní myšlenku.

Realita nevytváří jedinou vývojovou linii.

Vytváří obrovské množství alternativ.

Většina z nich nemá dlouhodobé pokračování.

Některé však pokračování mají.

A právě mezi těmito dvěma možnostmi se odehrává příběh subjektu, pospolitosti i celé civilizace.

Na závěr zbývá odpovědět na otázku:

Do jaké míry závisí průchod kritickým obdobím na tom, zda lidská pospolitost pochopí vlastní místo ve vývoji reality?

11.1 Může se přechod uskutečnit bez pochopení?

Na první pohled se nabízí jednoduchá odpověď: Ano.

Většina přírodních procesů přece probíhá bez vědomého porozumění.

Život vznikl dávno před biologií.

Lidé používali oheň dávno před termodynamikou.

Planety obíhaly kolem Slunce dávno před Newtonem.

Z tohoto pohledu by se mohlo zdát, že žádné pochopení není potřebné.

Jenže situace je zde jiná.

Poprvé nejde pouze o přírodní proces.

Jde o proces, v němž se významnou součástí evoluce stává vědomá aktivita subjektů.

A právě zde začíná hrát porozumění zásadní roli.

11.2 Vědomí jako nový evoluční faktor

Vznik života změnil podobu evoluce.

Vznik myšlení změnil podobu evoluce znovu.

Vznik reflexe může představovat další podobný krok.

Jakmile subjekt začne chápat:

  • vlastní původ,
  • vlastní omezení,
  • vlastní místo v širší evoluci,

stává se jeho vědomá aktivita součástí vývojového procesu.

Poprvé totiž nezačíná pouze reagovat na prostředí.

Začíná reagovat i na poznání sebe sama.

11.3 Smysl bytí jako orientační nástroj

V této knize nebyl smysl bytí definován jako mravní příkaz.

Ani jako náboženské poslání.

Ani jako povinnost.

Byl definován mnohem skromněji.

Jako schopnost rozpoznávat:

  • které procesy otevírají další možnosti vývoje,
  • které procesy je uzavírají.

Smysl bytí v tomto pojetí není odpovědí na otázku: Co musím dělat?

Ale na otázku: Jak poznám, kterým směrem vede pokračování?

(Pokračování)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *