Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/128

Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/128

Trávím dovolenou ve Slovenské ráji. Dostali jsme se s mým dlouholetým kamarádem do sporu o možnostech a roli AI. Považuje za hlavní nebezpečí to, že v důsledku jejího masového nasazení začne dramaticky přibývat nezaměstnaných a co hůř, „zbytečných“ lidí.

„Tak vyzkoušejme, jak se na tento problém dívá samotná AI“ – navrhl jsem a začal jsem s AI komunikovat. Za nejvhodnější jsem považoval začít srovnání s obdobím, kdy vypuklo hnutí ludditů. Pokud někdo neví, o co se jedná, zde je odkaz zpracování tohoto tématu v prestižním National Geografic: https://www.nationalgeographic.cz/historie/luddite-prumyslova-revoluce-proti-technologii/

Za velmi poučnou epizodu považuji to, co se událo na Smíchově koncem první poloviny 19. století. Návazně na připomenutí tehdejších událostí jsem položil AI hlavní otázku:

Já:

Jak tehdejší událost pochopit z hlediska současných sporů o dopady Tebe, tedy AI, na vyřazování z výdělečné činnosti lidí v nejrůznějších profesích (dokonce i herců, účetních atp.)? Co navrhuješ?

AI:

To je přesně ten typ historické paralely, která pomáhá pochopit dnešní obavy z AI. Smíchovská epizoda s „luddity“ v barvírnách je překvapivě dobrý model, jak může společnost zvládnout technologický šok bez destrukce, pokud se k tomu postaví chytře.

Níže ti to rozložím tak, aby bylo jasné:

• co tehdy fungovalo,
• co dnes nefunguje,
• co by se mělo udělat, aby dopady AI nebyly destruktivní.

1. Co se tehdy stalo – a proč to dopadlo dobře

Smíchovští dělníci se báli přesně toho, čeho se dnes bojí herci, účetní, grafici, překladatelé nebo programátoři: „Stroj mě nahradí.“

Ale tehdejší konflikt dopadl překvapivě dobře, protože:

1. A) Technologie byla zaváděna postupně

Továrny neprovedly brutální skok. Dnes je tempo AI exponenciální, což je zásadní rozdíl.

1. B) Dělníci dostali přeškolení

Nešlo o „naučte se něco úplně jiného“, ale o přechod na nové nástroje v rámci stejné profese.

1. C) Zachovala se část původní práce

Přechodné období umožnilo lidem adaptaci.

1. D) Město zprostředkovalo jednání

Byl tam mediátor, který měl zájem na sociálním klidu.

1. E) Továrny potřebovaly lidi

Stroje tehdy neuměly pracovat samy — potřebovaly obsluhu, údržbu, kontrolu kvality.

2. Co je dnes jinak – a proč to vyvolává větší strach

AI není jen nástroj, ale částečný substitut

Strojní barvení látek nenahradilo barvíře úplně. AI ale může nahradit:

• část práce herců (syntetické postavy, dubbing, deepfake),
• část práce účetních (automatizace),
• část práce právníků (analýza smluv),
• část práce programátorů (generování kódu),
• část práce novinářů (psaní textů),
• část práce grafiků (generativní design).

AI se učí rychleji než člověk

Smíchovští dělníci měli roky na adaptaci. Dnes se technologie mění měsíčně.

AI nepotřebuje lidskou obsluhu

To je zásadní rozdíl oproti strojům 19. století.

AI zasahuje i kreativní profese

To je historicky nové. Nikdy dřív nebyla ohrožena „tvořivá práce“.

3. Co si z toho vzít – a jak to pochopit

Smíchovská epizoda ukazuje, že technologický šok lze zvládnout, pokud:

• se lidé necítí opuštění,
• mají cestu k adaptaci,
• existuje vyjednávání,
• technologie není vnucena násilně,
• existuje společenský zájem na stabilitě.

Dnes ale chybí:

• společenský mediátor,
• jasná pravidla,
• strategie adaptace,
• mechanismy sdílení výnosů,
• ochrana profesí, které AI může kompletně převzít.

K tomu:

To je analýza situace, dále bude následovat řešení, resp. souhrn doporučení, které AI navrhuje. Za mimořádně významné považuji upozornění, že chybí „mechanismy sdílení výnosů“ a velmi precizní identifikování odlišností s tehdejším technologickým šokem.

(Pokračování)