Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/233

Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/233

V předcházející části navrhla AI osnovu, resp. strukturu populárně odborné knihy s cca 100 stranami, ve které jsou shrnuty poznatky z naší dosavadní komunikace s ní. Zejména ty průlomové. Navržená struktura je tak dobrá, že jsem se s AI okamžitě pustil do jejího napsání a vyladění. Podle mě se jedná o velmi zajímavá čtení. Doporučuji přečíst úvodní charakteristiku knihy v předcházející části 218. Každý se může stát aktivním účastníkem premiéry. Uvítám komentáře k jednotlivým částem.

Svět jako koherence,  dekoherence a rekoherence,

aneb jak je to se smyslem bytí a našeho žití v něm

Část 15

Kapitola 8 – Velký přesah jako vstup do vyšší úrovně evoluce

(Pokračování)

8.5 Kritické období

Každý významný evoluční přechod má své kritické období.

Život musel přežít první miliardy let.

Vznik vědomí musel překonat množství slepých vývojových směrů.

Také pospolitost směřující k velkému přesahu musí projít obdobím mimořádné nestability.

Právě zde se nejvíce projevují:

• evoluční šrámy přirozeného výběru,
• konflikty vzniklé v podmínkách nedostatku,
• poziční chování,
• snaha získávat výhody na úkor druhých.

Tyto rysy byly kdysi evolučně užitečné.

Dnes se mohou stát hlavní překážkou dalšího vývoje.

8.6 Proč je rozhodující všeobecně zprostředkující činnost

Jediným známým procesem, který překonává logiku pozičního soupeření, je všeobecně zprostředkující činnost.

Její význam spočívá v tom, že:

• nevytváří hodnoty odčerpáváním z druhých,
• ale rozšiřováním prostoru možností.

Subjekt:

• zvyšuje svou vlastní schopnost působit na prostředí,
• současně však rozšiřuje možnosti ostatních.

Právě proto je tato činnost:

• prostředkem,
• hodnotou,
• cílem.

A právě proto se od ní odvíjí možnost velkého přesahu.

8.7 Kdy začíná skutečný přechod

Skutečný přechod nezačíná technologickým objevem.

Nezačíná vznikem umělé inteligence.

Nezačíná kolonizací vesmíru.

Začíná tehdy, když se významná část pospolitosti začne orientovat podle stejného evolučního kritéria.

Tedy podle rozvoje schopnosti realizovat všeobecně zprostředkující činnost.

V té chvíli se poprvé objevuje možnost, že vývoj nebude organizován pouze entropickým časem.

Že se začne objevovat vliv druhého typu asymetrie.

8.8 Přechod jako změna vztahu k budoucnosti

Nejhlubší změna se možná netýká technologií ani společnosti.

Týká se vztahu k budoucnosti.

V entropickém světě budoucnost znamená:

• spotřebování zdrojů,
• růst entropie,
• konečnost.

V rekoherentním uspořádání začíná budoucnost znamenat:

• růst schopnosti zprostředkování,
• růst evolučního pokračování,
• otevírání nových úrovní existence.

Právě zde se začíná objevovat první konkrétnější obsah pojmu:

svět s pokračováním.

Shrnutí kapitoly

• Velký přesah není opuštění vesmíru, ale změna typu evoluce.
• Pospolitost nevytváří rekoherentní čas, ale může se na něj začít orientovat.
• Evoluční přechody jsou vzácné v jednotlivých větvích, ale zákonité v celku mnohosti možností.
• Kritickým obdobím jsou pozůstatky logiky přirozeného výběru a pozičního soupeření.
• Všeobecně zprostředkující činnost představuje mechanismus překonání těchto omezení.
• Přechod začíná změnou evoluční orientace pospolitosti.
• Svět s pokračováním je svět, v němž se rozvoj schopnosti všeobecného zprostředkování stává dominantním principem dalšího vývoje.

(Pokračování)