Vize, jakou potřebujeme/1694
Vize, jakou potřebujeme/1694
| Významná úvodní poznámka: | |
K tomu pár poznámek: |
|
| – Je to škoda. Než jsem se stěhováním začal, měl jsem (v květnu) 53.808 nezávislých přečtení, tj. téměř dva tisíce denně. Pak jsem začal převádět prezentování příspěvků na nový hosting. | |
| – Adresa mého nově umístněného blogu je: https://www.svoboda-projevu.cz/ | |
| – Prosím, začněte ji používat a upozorněte na ni i své známé. Když ráček poustevníček přechází z jedné ulitky do druhé, je nejvíce zranitelný. Nerad bych, aby tímto přechodem ztratili s tím, co s kolegy vytváříme, spojení ti, kterým to pomáhá orientovat se v současném dění a inspirovat se ke konkrétním aktivitám. | |
| – Má to i jeden významný pozitivní efekt. Propojením došlo k užšímu spojení s webovými stránkami NEPODVOLENÍ, viz https://www.nepodvoleni.cz/ | |
| – Unikátní na těchto stránkách je, že se snaží integrovat všechny zdroje relevantních informací, tj. že zde člověk najde vše, co mu umožňuje hledat pravdu doslova pohromadě (vyzkoušejte to rozkliknutí). | |
| – A hlavně, na těchto stránkách najde zájemce i plný text všech příspěvků k pěstování vize z předcházejících let, který je nezávislý na předpokládaném zrušení původního hostingu, a to zde: https://www.nepodvoleni.cz/#tVize4 | |
| – Zveřejnění souhrnných textů ve Wordu považuji za důležité, protože jsou vybaveny obsahem a prostřednictvím Ctrl.F zde lze najít vše, co se týká reakcí na důležité události, osoby, pojmy, problémy atd., a to v důležitých kontextech. Rovněž tak různé stručné souhrnné prezentace vize. |
Mechanismy integrace umělé inteligence do efektivního sociálně ekonomického systému – část 1.
Po prezentování několika forem souhrnných výstupů, které umožňují podívat si na naši vizi „z nadhledu“ a vnímat ji jako celek, se vrátíme k jejímu teoretickému jádru. Navážeme na příspěvek Financování „lékaře čínského císaře“ jako inspirační model pro moderní české zdravotnictví publikovaný ve dvou navazujících dílech, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/13166-vize-jakou-potrebujeme-1671.html
https://radimvalencik.pise.cz/13167-vize-jakou-potrebujeme-1672.html
Příspěvky názorně ilustrují možnosti, které teoretická východiska ekonomie produktivní spotřeby otevírají. Tak tomu bude i v případě tohoto tématu, který je též věnován problematice, kterou jsme nedávno otevřeli. V popularizované podobě uveřejňuji teoretický základ příspěvku určenému pro publikování v odborném časopisu:
Úvod
Vstup umělé inteligence (dále AI) do sociálně ekonomických systémů jednotlivých zemí i globální ekonomiky již v současné době má a v dohledné době bude mít podobu jednoho z největších civilizačních technologických šoků. Odborná i laická veřejnost vyjadřuje obavy z hromadné a možná i stupňující se ztráty pracovních příležitostí, která může překonat situaci z počátku až poloviny 19. století, kdy uvolňování dělníků z průmyslu v důsledku nahrazování práce stroji vyprovokovalo hnutí luddistů. To mělo v některých zemích tragické dopady.
Podíváme-li se na problémy, které lze v dané oblasti (náhrada výkonů v nejrůznějších profesích AI) očekávat, prizmatem ekonomie produktivní spotřeby (její určité interpretace, kterou budeme konkretizovat), situace nejen nemusí nabýt tragických rozměrů, ale může mít i ekonomicky efektivní a sociálně vstřícné řešení.[1] Námi využitá interpretace ekonomie produktivní spotřeby[2] vychází z toho, že na každou spotřební příležitosti (tj. možnost spotřebitele pořídit si určitý statek či službu) pohlíží jako na investiční příležitost, která přináší určitý výnos (peněžní či nepeněžní, přičemž nepeněžní efekty se mohou měnit, resp. jak si ukážeme, zpravidla mění, v peněžní a naopak). Modely, se kterými uvedená interpretace ekonomie produktivní spotřeby pracuje, jsou založené na vztahu nabídky a poptávky investičních prostředků (toho, co je v peněžní či nepeněžní podobě investováno) a investičních příležitostí (toho, do čeho je investováno) s očekáváním výnosu. Spojení investičních prostředků a investičních příležitostí je zdrojem budoucího příjmu, který v dalším období hraje roli investičních prostředků.
Proč právě tato interpretace ekonomie produktivní spotřeby je vhodná pro řešení problematiky integrace umělé inteligence do efektivního sociálně ekonomického systému? Je to dáno tím, že AI přináší výrazné ekonomické efekty. Umožňuje, aby velmi široké spektrum technologických procesů probíhalo mnohem rychleji, s výraznou úsporou nákladů (nejen na placení profesních výkonů) a v řadě případů i s vyššími efekty. A nejen to, využití stávajících investičních příležitostí je spojeno s generováním dalších investičních příležitostí, většinou s vyšší efekty. Ekonomie produktivní spotřeby poskytuje teoretickou oporu při hledání mechanismů, které:
– Řeší hlavní otázku ekonomie produktivní spotřeby – jak dosáhnout toho, aby investičních příležitosti v daném ekonomickém systému byly využívány podle míry jejich výnosností (což je nutný a dostatečný předpoklad paretovské efektivnosti v ekonomickém systému, ve kterém mohou být investičních prostředky jednoho ekonomického subjektu využívány k realizaci investičních příležitostí s vyšší mírou výnosnosti, kterými disponuje druhý ekonomický subjekt.
– Odpovídá na otázku, jakým způsobem (většinou jakými mechanismy) dosáhnout toho, aby ekonomické efekty vznikající implementací AI byly rozděleny jak mezi ekonomické subjekty, které se o implementaci AI zasloužily, ale i mezi ty, na které implementace AI různým způsobem dopadá. A to tak, aby toto rozdělení efektů bylo v souladu s Hurwiczovým požadavkem konvergence motivací příslušných ekonomických subjektů.[3]
Podle našeho názoru je navržení příslušných mechanismů v souladu se základní orientací, která vychází z ekonomie produktivní spotřeby aktuálním, neodkladným, významných a realistických úkolem ekonomické teorie, jehož řešení může odvrátit řadu problémů spojených s implementací AI, o kterých se diskutuje na různých úrovních. V našem pojednání uvedeme některé důležité postupy vyúsťující do designování a formulování předpokladů implementace některých klíčových mechanismů umožňujících efektivní a sociálně vstřícné rozdělení efektů implementace AI, a to jak v dané situaci, tak i v delší perspektivně z hlediska generování a využití dalších investičních příležitostí v této oblasti.
(Pokračování)
[1] I tehdy se v mnoha případech podařilo dosáhnout přijatelného řešení, v některých aspektech dodnes inspirujícího, mj. i zásluhou mediační role místní správy. Poučné jsou zejména události v roce 1844 na Smíchově (dnes součásti Prahy v kartounce bratří Porgesů, viz: ROBERT ŠIMEK: Kdyby tisíc kartounů: Bratři Porgesové patřili k hvězdám českého průmyslu, 100+1, 13.08.2025. Online https://www.stoplusjednicka.cz/kdyby-tisic-kartounu-bratri-porgesove-patrili-k-hvezdam-ceskeho-prumyslu
[2] V kapitole věnované metodologickým východiskům porovnáme tuto interpretaci se stručným přehledem dosavadního vývoje tohoto směru ekonomické teorie.
[3] Zde máme na mysli teorii designu a implementace mechanismů (hospodářské praxi nejbližší směr rozvoje teorie her), o jejíž vznik a rozvoj se zasloužil nobelista L. Hurwicz a jeho pokračovatelé. Podrobněji v kapitole věnované použitým metodám.