Vize, jakou potřebujeme/1700
Vize, jakou potřebujeme/1700
Mechanismy integrace umělé inteligence do efektivního sociálně ekonomického systému – část 8.
Po prezentování několika forem souhrnných výstupů, které umožňují podívat si na naši vizi „z nadhledu“ a vnímat ji jako celek, se vrátíme k jejímu teoretickému jádru. Navážeme na příspěvek Financování „lékaře čínského císaře“ jako inspirační model pro moderní české zdravotnictví publikovaný ve dvou navazujících dílech, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/13166-vize-jakou-potrebujeme-1671.html
https://radimvalencik.pise.cz/13167-vize-jakou-potrebujeme-1672.html
Příspěvky názorně ilustrují možnosti, které teoretická východiska ekonomie produktivní spotřeby otevírají. Tak tomu bude i v případě tohoto tématu, který je též věnován problematice, kterou jsme nedávno otevřeli. V popularizované podobě jsem uveřejnil teoretický základ příspěvku určenému pro publikování v odborném časopisu. K tomu napsal Tibor Ganzer doplňující pohled:
Simulace „společnosti hojnosti“ – část I.
Tibor Ganzer
Jaká bude společnost, kde „práce za mzdu“ je už vzácná a každodenní život je protkávaný službami umělé inteligence a prací humanoidních robotů? Jaký dopad by to měl na ekonomiku celých států?
Jako každý čtenář dobrého sci fi, i já se zajímám o alternativní scénáře budoucnosti. Následovné sci fi je výsledkem asi třech týdnů zadávání otázek a předkládání odpovědí mezi Claude, Deepseek, ChatGPT, Gemini, GLM 5-2 a Kimi. Ze začátku to byla hra, která se změnila na okno do budoucnosti a tím vyvolala ještě víc otázek. Pokračování bude následovat.
Začátek formuláře
Konec formuláře
Metodická poznámka: Jde o hypotetický scénářový model postavený na čtyřech zadaných axiomech post-zaměstnanecké ekonomiky:
- okamžité vytlačování – roboti nečekají na odchod do důchodu
- kolaps agregátní poptávky – UBI (univerzální základní příjem) na přežití není plnohodnotná náhrada mzdy
- statistická iluze nezaměstnanosti – vodu kážeme, víno pijme
- systémová transformace přes UBI/zdanění robotů, tokenů a AI.
Model záměrně opouští standardní axiomy o kompenzačních efektech automatizace (realokace práce, nová pracovní místa) a promítá do maximálního důsledku předpoklad, že substituce je rychlejší než adaptace ekonomiky. Výsledek je ilustrativní “co by se stalo, kdyby” scénář, ne predikce ani konsensuální prognóza. Vychází ze strukturálních dat a aktuálního makroekonomického přehledu (podíl průmyslu/služeb, závislost na automobilovém průmyslu včetně dodavatelů, mzdový podíl na HDP, demografický vývoj).
Tento model není návodem k zavedení UBI, protože hypotéza o UBI ještě není teoreticky dostatečně rozpracovaná ani z pohledu mikroekonomie ani z pohledu makroekonomie, sociologie nebo psychologie.
Myšlenkový řetězec: interakce axiomů se strukturou jednotlivých zemí střední Evropy, Německa a Dánska (pro porovnání)
Krok 1 – Index expozice automatizaci
Tento krok kombinuje:
- podíl průmyslu/výroby na HDP,
- závislost na automobilovém průmyslu včetně dodavatelů (nejsnadněji robotizovatelné pásové výrobě),
- mzdový podíl HDP (vyšší mzdový podíl = silnější finanční motivace k substituci kapitálem),
- podíl služeb (méně automatizovatelné pečovatelské/kreativní/znalostní profese fungují jako tlumič).
Přehled:
Země: Slovensko Expozice automatizaci: Nejvyšší Zdůvodnění: Automobilový průmysl včetně dodavatelů ~13 % HDP, 54 % průmyslové produkce – extrémní monokultura. Čtyři montážní závody (VW, Kia, Stellantis, JLR) jsou téměř ideální kandidáti na plnou robotizaci současně.
Země: Česko Expozice automatizaci: Velmi vysoká Zdůvodnění: Automobilový průmysl včetně dodavatelů ~9–10 % HDP, nejvyšší podíl přidané hodnoty automotive v Evropě, silný průmyslový sektor (30,4 % HDP).
Země: Maďarsko Expozice automatizaci: Vysoká Zdůvodnění: Automobilový průmysl včetně dodavatelů + baterie/elektromotory ~13–14 % HDP šířeji, ale o něco diverzifikovanější mix a nižší mzdový podíl (menší finanční tlak na okamžitou substituci).
Země: Německo Expozice automatizaci: Střední až vysoká Zdůvodnění: Velká absolutní váha automobilového průmyslu včetně dodavatelů a strojírenství, ale diverzifikovaná ekonomika a nejvyšší mzdový podíl HDP v EU (55,3 %) – silný motiv k substituci, zároveň velký služební sektor jako tlumič.
Země: Rakousko Expozice automatizaci: Střední Zdůvodnění: Služby ~70 % HDP, automobilový průmysl včetně dodavatelů jen ~3–4 % přímo, silná diverzifikace.
Země: Dánsko Expozice automatizaci: Nejnižší Zdůvodnění: Bez vlastní výroby vozidel, dominance služeb a farmacie, velké množství pečovatelských/veřejných profesí obtížně robotizovatelných v 15letém horizontu.
K tomu:
Dobrý přehled, ale perspektiva pochopená špatně:
– Vše je nutné zařadit do konceptu přechodu ke společnosti jejíž ekonomika je založena na službách sloužících k nabývání, uchování a uplatnění schopností. Tato odvětví budou absorbovat uvolňovanou práci. Nutno řešit mechanismy, kterými k tomu dojde.
– K největším dramatům nedojde v automobilovém průmyslu, ale v oblasti špičkových odvětví – programátoři, lékařská diagnostika, účetnictví, filmové herectví, publicistika… Tam budou nečekané rázové vlny. Na to je potřeba se připravit.
(Pokračování)

Teď to konečně začne být zajímavé 🙂