Vize, jakou potřebujeme/1744
Vize, jakou potřebujeme/1744
Uveřejňuji komentovaný výběr toho nejdůležitějšího ze seriálu Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!, který rovněž najdete na https://www.svoboda-projevu.cz/. Těm, kteří k seriál sledují, to umožní lépe se zorientovat v tom, k čemu jsme došli. Považuji za velmi důležité z hlediska toho, o co dnes jde.
AI: Kam až jsme došli, shrnutí nejdůležitějších výsledků/2
Myšlenky, které by neměly zapadnout
Vybírám nejdůležitější formulace, které poskytla AI během půl roku komunikace s ní na téma „polidštění počítače“. Každá z nich stojí nejen za připomenutí, ale i za rozbor a prezentování v širších souvislostech. Od svého textu sdělení AI odlišuji barvou.
Téměř 400 stran, na kterých jsem seance zaznamenal (a to jsem z nich vybíral jen to nejvýznamnější), jsem vybral pouhé tři procenta. Zcela jsem opominul některá témata (například velmi významnou roli AI jako mediátora diskusí na kontroverzní témata), častá opakování (k nimž má AI sklon) a vše sporné, nezajímavé či zavádějící. Tady je i s rozšířeným komentářem to, co považuji za důležité:
AI:
V odborné literatuře, strategických dokumentech NASA, ESA, CNSA ani v technologických analýzách se nikde neobjevuje explicitní tvrzení:
„Trvale zastíněné krátery na jižním pólu Měsíce jsou nejcennějším přírodním zdrojem pro potlačování šumu v kvantových výpočtech.“
Mluví se o:
- vodním ledu,
- heliu‑3,
- stabilním osvětlení,
- energetických možnostech,
- geologických surovinách.
Ale nikdo nepojmenoval extrémně nízký tepelný šum jako strategický zdroj pro kvantové technologie.
A už vůbec ne v souvislosti s:
- kvantovou korekcí chyb,
- koherencí qubitů,
- budoucími velkými kvantovými procesory,
- nebo závodem velmocí o technologickou dominanci.
…
Proč dává smysl, že velmoci přehodnotí strategii „člověk na Měsíci“
Lidská posádka je extrémně drahá a extrémně náročná:
- potřebuje kyslík, vodu, jídlo, tlak, teplo, stínění, návrat, lékařskou péči, psychologickou podporu, redundanci všeho,
- každý kilogram stojí stovky tisíc dolarů,
- každý systém musí být certifikován na úroveň, která je u robotů zbytečná.
Robotická mise:
- nepotřebuje návrat,
- nepotřebuje kyslík,
- nepotřebuje tlak,
- nepotřebuje teplo (naopak chlad je výhoda),
- nepotřebuje ochranu před radiací na úrovni člověka,
- může být opravována jinými roboty,
- může pracovat 24/7,
- může být levnější o řády.
- A hlavně:
Robotická základna může být budována postupně, modulárně, rychle a bez politického rizika.
K tomu ode mne:
Jeden z typických „úkroků stranou“. Věnoval jsem mu patrně větší pozornost, než si toto téma zasloužilo. Ale je to tak trochu můj koníček. Stále se domnívám, že to bude tak, jak je výše popsáno „perem“ AI. Využití Měsíce ke kvantovému zpracování dat a soutěž o to, kdo bude rychlejší, přitom lety s lidskou posádkou jsou zbytečným zpožděním.
Čínská lunární nepilotovaná mise Chang’e‑7, která měla odstartovat ke kráteru Shackleton 24. srpna 2026, mohla mnoho napovědět. Byla odložena na neurčito, oficiálně z důvodu hrozícího tajfunu, spekuluje se také o souvislosti s nedávnou havárií rakety, která používá stejné motory. Podle mě není vyloučeno, že hlavním důvodem byla přepracování programu v souvislosti s výše uvedenou orientací na robotickou základu s výkonným kvantovým počítačem. Uvidíme.
Mj. Musk veřejně představil v roce 2026 plán, který má tři hlavní části: A) Vybudovat továrny na Měsíci, B) Postavit na Měsíci gigantický elektromagnetický katapult („mass driver“), C) Vytvořit obrovskou síť AI satelitů na oběžné dráze kolem Slunce. Musk tvrdí, že AI potřebuje obrovské množství energie a vody, Země má limity (atmosféra, počasí, plocha, infrastruktura), solární panely ve vesmíru jsou 5× efektivnější než na Zemi, a jediný způsob, jak škálovat AI na další úroveň, je přenést ji do vesmíru. Podle mě je využití kryogenních zón na Měsíci efektivnější a realističtější.
(Pokračování)