Vize, jakou potřebujeme/1764

Vize, jakou potřebujeme/1764

V listopadu se tradičně konají tři konference na významná témata týkající se sociálního a ekonomického rozvoje k otázkám, při jejichž řešení se ukazuje přínos teoretických východisek ekonomie produktivní spotřeby. Mákl jsem si a připravil příspěvky na všechny tři. Zde jsou pracovní verze:

KE VZTAHU EKONOMICKÉHO A SOCIÁLNÍHO: KOMPLEMENTARITA, NEBO IDENTITA? – část 1.

Abstrakt

Mezi kritérii ekonomické růstu a sociálního rozvoje lze dosáhnout plné identity, tj. stavu, kdy se jedná o totéž kritérium nahlížené z různých aspektů. Čím více postoupíme v daném směru, tím vyšší úroveň teoretického řešení konkrétních problémů v ekonomické či sociální oblasti dosáhneme. K tomu ovšem musíme využít silné teoretické nástroje: Pojetí všeobecně zprostředkující činnosti (Hegelovy „lsti rozumu“) jako základu racionálně uvědomované a emocionálně prožívané identity člověka, pohled na ekonomický systém prizmatem nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí, ve kterém je dosažení paretovského optima podmíněno využíváním investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti, odhalení logiky fungování a vývoje prožitkového systému člověka (přesah neoklasického modelu člověka jako spotřebitele maximalizujícího svůj užitek v souladu se svými preferencemi), najít způsob eliminování pozičního investování. Můžeme tak odhalit cestu k tomu, aby ekonomický či sociální systém, který zkoumáme, byl současně ekonomicky efektivní a sociálně vstřícný. Lze formulovat přesná kritéria, kam až to či ono konkrétní bádání v tomto směru dospělo. Současný systém hodnocení výstupů vědy je z tohoto hlediska, mírně řečeno, dysfunkční.

Úvod

Důsledné vyjasnění otázky vztahu mezi ekonomickým a sociálním vývojem je naprosto zásadní. Platí zde Goethovo: „Kdo si dobře nezapne první knoflík, ten se už dobře neobleče.“ Je to natolik důležité, že by ve všech příspěvcích vztahujících se k problematice ekonomického či sociálního vývoje měl každý autor vyjádřit svoji pozici. Nepochybně by to bylo pro vědu prospěšnější než lpění na nejrůznějších formálních požadavcích, které někdy připomínají povinnost spotřebitele nakoupit v nefunkčním tržním prostředí něco, co potřebuje, spolu s tím, co nepotřebuje (např. citovat nejméně pět článků z posledních pěti let nějaké předepsané databáze).

Existuje několik možností, jak tento vztah chápat. Uvedeme některé příklady, z nichž si čtenář tohoto příspěvku může vybrat ten, který mu bude nejbližší:

– Ekonomický růst je předpokladem sociálního rozvoje.

– Ekonomický růst vyžaduje doplnění sociálními kritérii a vhodnou formou sociálně orientovaného přerozdělování.

– Sociální rozvoj je významným faktorem ekonomického růstu.

– Ekonomický růst vytváří podmínky pro sociální rozvoj a sociální rozvoj působí zpětně na ekonomický růst, ovlivňuje i kvalitativní charakteristiky ekonomického růstu.

– Kritériem ekonomického růstu je to, jak přispívá k sociálnímu rozvoji, a současně kritériem sociálního rozvoje je to, jak ovlivňuje dynamiku a kvalitativní stránky ekonomického růstu.

– Optimální je pouze takový vývoj, ve kterém ekonomická efektivnost splývá se sociální vstřícností; nejedná se o odlišná kritéria pro dvě odlišné oblasti, ale o dva projevy téhož.

Jednotlivé alternativy jsme uvedli tak, aby odpovídaly hloubce pochopení vzájemné podmíněnosti vztahu mezi ekonomickým a sociálním. Mají i praktický význam: Každý článek v širokém spektru toho, co považujeme za ekonomickou či sociální oblast, lze zařadit do určitého „levelu“. V nižších stupních hierarchie, kterou jsme uvedli od nejprimitivnějších pohledů k nejrozvinutějším, si můžeme být jisti, že autor nic rozumného nenabídne, ať vytvoří nejsofistikovanější modely či zpracuje rozsáhlé soubory dat sofistikovanými metodami. Tragédie současného hodnocení výstupů vědy v této oblasti je, že nikoho nezajímá kolik „odpadu“ je i v těch nejprestižnějších časopisech evidovaných v „uznávaných“ databázích.

Cílem našeho příspěvku je prezentovat nejrozvinutější pohled na vzájemný vztah ekonomického a sociálního, který přesahuje zdánlivě dostačujících horizont „komplementarity“ směrem k prokázání „identity“ (dvojjedinosti)[1].

(Pokračování)

[1] Lze uvítat, když článek publikovaný v současné době dosahuje alespoň úrovně komplementarity v pochopení a metodice zpracování vztahu ekonomického a sociálního, ale to má k dosažení pochopení identity či dvojjedinosti tohoto vztahu ještě dost daleko. Tady je prostor pro skutečnou badatelskou práci. Odtud by mělo být odvozeno hlavní kritérium přínosu bádání v oblasti kterou se zabýváme.