Vize, jakou potřebujeme/1671!

Vize, jakou potřebujeme/1671!

Ve včerejším pokračování jsem zformuloval základní odlišnosti přístupu založeného na neoklasické ekonomii a ekonomii produktivní spotřeby. Považuji to za velmi důležité z hlediska teoretických základů perspektivní, realistické a přitažlivé vize. Dnes uveřejňuji první část studie, která názorně ilustruje možnosti, které teoretická východiska ekonomie produktivní spotřeby otevírají:

Financování „lékaře čínského císaře“ jako inspirační model pro moderní české zdravotnictví – část 1.

Abstrakt

Historická metafora císařského lékaře, který byl odměňován pouze tehdy, když byl panovník zdráv, představuje extrémní formu prevenčního financování zdravotní péče. Tento článek zkoumá, zda lze tento princip aplikovat v moderním českém zdravotnictví, a identifikuje segment populace, ve kterém může být takový mechanismus funkční. Na základě teorie designu a implementace mechanismů (L. Hurwicz) je navržen systém, který je samonosný, transparentní, konvergentní v pobídkách a perspektivní. Zvláštní pozornost je věnována segmentu ekonomicky aktivních osob ve věku 65+, u nichž lze vytvořit výkonnostní model financování prevence, který generuje nové investiční příležitosti v oblasti uchování schopností člověka, podporuje technologický pokrok a motivuje k ekonomické aktivitě ve vyšším věku.
  1. Historická metafora jako analytický rámec

Podle tradičních čínských pramenů existoval v některých obdobích zvyk, že císařský lékař dostával odměnu pouze tehdy, když byl panovník zdráv. Pokud císař onemocněl, lékař nedostal nic – nebo mohl být dokonce potrestán. Tento princip vycházel z filozofie, že „lékař má předcházet nemoci, nejen léčit“. Ideální lékař byl ten, kdo nemocem zabránil, nikoli ten, kdo je pouze léčil.

Historicky se tento model objevuje zejména v období Zhou a Warring States, kdy lékaři sloužili aristokracii a byli hodnoceni podle toho, zda jejich „pacient“ neonemocněl. V pozdějších dynastiích (Han, Tang, Song) již císařští lékaři pobírali standardní státní plat a byli součástí Úřadu císařských lékařů (Taijiyuan). Systém „plat jen když je císař zdráv“ tak nebyl univerzální; šlo spíše o filozofický ideál než o plošnou praxi.

Zdroj: The Evolution of Official Salaries in Imperial China: From Grain to Corruption – Ancient War History

Přesto tento ideál představuje extrémní formu prevenčního financování, která může inspirovat moderní zdravotní systémy.

  1. Proč nelze model aplikovat plošně

Položme banální otázku: Proč by dnes nemohlo být financování zdravotní péče založeno na principu císařského lékaře?

Důvodů je mnoho:

– nemoc je často způsobena faktory mimo kontrolu pacienta i poskytovatele,

– příčiny nemocí jsou náhodně rozdělené,

– asymetrie informací mezi pacientem, lékařem a pojišťovnou je výrazná,

– většinou nelze jednoznačně přiřadit odpovědnost za zdravotní stav jednomu aktérovi.

Zdánlivě tedy otázka postrádá smysl. Ovšem většina těchto argumentů přehlíží jeden podstatný prvek: existují segmenty zdravotní péče, kde lze tento princip aplikovat bez deformace systému.

  1. Identifikace segmentu, kde může model fungovat

Klíčová otázka zní:

Existuje v oblasti zdravotní péče segment, ve kterém by princip financování císařského lékaře mohl fungovat?

Odpověď není triviální. Důkazy neexistence jsou vždy obtížné. Ukazuje se však, že existuje segment, který splňuje potřebné předpoklady:

Segment: pojištěnci ve věku 65+

Podsegment: ekonomicky aktivní osoby 65+

Tento segment je:

– jasně definovatelný,

– statisticky sledovatelný a vyhodnotitelný,

– ekonomicky významný a jeho význam poroste,

– zdravotně predikovatelný (ekonomická aktivita silně koreluje se zdravotním stavem),

– společensky žádoucí (aktivní senioři podstatným způsobem snižují tlak na veřejné rozpočty).

  1. Návrh mechanismu

Uvažujme systém zdravotní péče s následujícími atributy:

– více zdravotních pojišťoven,

– garantované standardy zdravotní péče,

– 100% přerozdělování prostředků dle kmene pojištěnců a katalogu nemocí.

(To odpovídá současnému systému zdravotního pojištění v České republice.)

Do tohoto systému zavedeme jedinou změnu:

Mechanismus bonusu pro pojišťovny

  1. Vyčleníme pojištěnce 65+.
  2. Identifikujeme ty, kteří jsou ekonomicky aktivní.
  3. Od výše jejich odvodů do veřejných rozpočtů odvodíme bonus pro zdravotní pojišťovnu (např. jejich odvody do zdravotního pojištění nebo 10 % z celkového příjmu odvodů).
  4. Tato částka připadne příslušné pojišťovně.
  5. Pojišťovna ji využije na nadstandardní péči:
  • pro osoby 65+,
  • pro osoby mladší, které se smluvně zaváží k ekonomické aktivitě po 65. roce.
  1. Systém je plně transparentní – statistiky jsou veřejné.

V dalším pokračování ukážeme, jak to bude fungovat.

(Pokračování)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *