Omyl ruského stratéga: Příčiny boje o Měsíc/5
Omyl ruského stratéga: Příčiny boje o Měsíc/5
Z důvodu článku Gleba Prostakova uveřejněného jedním z těch, kteří sledují ruské strategické úvahy, urychluji uveřejnění následující minisérie. Závod o Měsíc bude mít jiné parametry, než G. Prostakov uvádí (cituji): „Závod o Měsíc se vyostřuje. Důraz se soustředí na soupeření mezi USA a Čínou o první místo v přistání člověka na Měsíci – a to nad rámec debaty o tom, zda Neil Armstrong někdy po Měsíci chodil. Správce NASA Jared Isaacman nedávno prohlásil, že harmonogramy obou zemí se zpožďují o několik měsíců. Odhaduje, že Čína je schopna misi dokončit v roce 2029, zatímco americký program Artemis je zaměřen na konec roku 2028. Čína navíc postupuje rychleji než Sovětský svaz, což zásadně mění situaci v oblasti vesmírné konkurence.“
Kdepak! V tomto závodu jde úplně o něco jiného. A právě proto bude nabírat úplně jiné, mnohem dramatičtější obrátky. Proč? Uvedl jsem to formou seance s AI, z níž jsem vybral to nejdůležitější. „Chytrému napověz…“ – řekla by teta Kateřina.
Tibor Ganzer uvedl důležité doplnění, které je – jak říká – důležité pro pochopení toho, o co jde:
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/13175-omyl-ruskeho-stratega-priciny-boje-o-mesic-4.html
Doplnění informací v článku, bez kterých to není moc pochopitelné:
Modul mise Chang’e 7 má přistát v oblasti jižního pólu Měsíce, konkrétně na osvětleném okraji kráteru Shackleton, který se nachází na souřadnicích 88,8°S, 123,4°V.Čínská mise Chang’e 7 cílí na tento region, aby detailně prozkoumala krátery s trvalým stínem a vyhledala zde vodní led a další těkavé látky. Přistávací oblast je vybírána s ohledem na dostatek slunečního svitu pro napájení solárních panelů a blízkost permanentně zastíněných oblastí.r
Trvale zastíněná oblast uvnitř kráteru Shackleton začíná přibližně 0 až 5 kilometrů od plánovaného místa přistání na souřadnicích 88,8°S, 123,4°V.Vzhledem k tomu, že vybrané místo přistání leží přímo na vyvýšeném, osvětleném okraji (rimu) tohoto kráteru, trvale zastíněné svahy a samotné dno kráteru začínají bezprostředně pod ním.r
Podrobnější geografický kontext:
Celkový průměr kráteru Shackleton činí zhruba 21 km, což znamená, že vzdálenost od okraje k přesnému středu dna je přibližně 10,5 km.r
Začátek věčného stínu: Permanentní stín nepokrývá pouze ploché dno (které má poloměr cca 3,3 km), ale kvůli ostrému úhlu slunečních paprsků na jižním pólu stoupá vysoko po vnitřních stěnách kráteru.
Vzdálenost pro průzkum: Robotický rover či malý skákající modul mise Chang’e 7 tak budou muset urazit maximálně několik stovek metrů až jednotek kilometrů od místa přistání, aby překročili hranici věčné tmy a začali odebírat vzorky vodního ledu.