Vize, jakou potřebujeme/1670!!!
Vize, jakou potřebujeme/1670!!!
Důležité!!!
Při zpracování odborného článku věnovaného některým aplikacím teoretických východisek ekonomie produktivní spotřeby jsem zformuloval základní odlišnosti přístupu založeného na neoklasické ekonomii a ekonomii produktivní spotřeby. Považuji to za velmi důležité z hlediska teoretických základů perspektivní, realistické a přitažlivé vize. Zde je příslušná kapitola:
Hlavní odlišnosti přístupu založeného na neoklasické ekonomii a ekonomii produktivní spotřeby
V úvodu poznamenejme, že se tyto odlišnosti projevují hlavně při uplatnění mikroekonomie jako základu teorie her a nejvíce v oblasti teorie designu a implementace mechanismů (která je nejkomplexnějším a nejvíce společenské praxi blízké oblasti teorie her).
- Cílová stránka ekonomických procesů:
– Neoklasický přístup: Maximalizace užitku spotřebitele v souladu s jeho preferencemi, které se projevují jako indiference.
– Ekonomie produktivní spotřeby: Maximalizace současné hodnoty budoucího příjmu formou využití investičních příležitostí; subjektivně prožívané užitky jsou jen mechanismem rozhodování.
- Pojetí ekonomických subjektů:
– Neoklasický přístup: člověk je chápán jako spotřebitel, firmy jsou subjekty vyrábějící spotřební statky, uvažují se i další subjekty, např. ty, které se rozhodují na základě veřejné volby; jednotlivé typy subjektů se od sebe výrazně liší.
– Ekonomie produktivní spotřeby: Všechny subjekty se shodují v tom, že disponují investičními prostředky a investičními příležitostmi; jsou schopny generovat investiční příležitosti; rozhodují v nich jednotlivci, kteří jsou schopni ocenit výnosnost vlastních i cizích investičních příležitostí, a to jak svých vlastních investičních příležitostí, tak i investičních příležitostí, které vlastní subjekty, které spolu s dalšími lidmi vytvářejí.
- Role paretovského optima:
– Neoklasický přístup: Základní předpoklad efektivnosti, vyskytuje se ve velkém množství úloh, zejména pak při konstrukci modelu všeobecné rovnováhy.
– Ekonomie produktivní spotřeby: V podmínkách, kdy předpokládáme možnost využití investičních prostředků k realizaci cizích investičních příležitostí s vyšší mírou výnosnosti a současně schopnost oceňovat míru výnosnosti vlastních i cizích investičních příležitostí je základním ekonomickým problémem odpověď na otázku, co v daném konkrétním ekonomickém systému brání využívání investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti.
- Role pozičního investování:
– Neoklasický přístup: Je přehlížena, objevuje se jen v některých přístupech (Veblen – okázalá spotřeba, Hirsch – poziční statky).
– Ekonomie produktivní spotřeby: Jeden z ústředních pojmů ekonomie produktivní spotřeby, jedná se o přeměnu majetkové výhody ve výsadu, v nástroj diskriminace jednoho ekonomického subjektu druhým formovou potlačování jeho investičních příležitostí s cílem zvýšit výnosnost vlastních investičních příležitostí; předpokladem vzájemně přijatelného rozdělen výnosů ze společné akce je neutralita pozičního investování.
- Generování investičních příležitostí:
– Neoklasický přístup: Problém, kterému v rámci základní teoretické konstrukce není věnována významnější pozornost; to že někdo disponuje investiční příležitostí investiční příležitostí s vyšší mírou výnosnosti ještě neznamená, že ji bude moci realizovat.
– Ekonomie produktivní spotřeby: Nejvýznamnější zdroj ekonomického růstu a zvyšování efektivnosti; poziční investování potlačuje nejen (ex post) stávající investiční příležitosti, ale i (ex ante) ty, které by byly generovány, pokud by jednotlivé subjekty předem nevzdávaly možnost jejich úspěšné realizace v důsledku pozičního investování zaměřeného proti nim; to, že někdo disponuje investiční příležitostí s vyšší mírou výnosnosti a nemá možnost ji realizovat je, jedním z hlavních problémů ekonomické teorie, hodnota realizované a ještě nerealizované investiční příležitosti je určována mírou její výnosnosti.
- Hledisko časového horizontu:
– Neoklasický přístup: Ekonomický proces začíná výrobou a končí spotřebou, mezičasová volba je jen dílčím problémem.
– Ekonomie produktivní spotřeby: Návrat k pojetí ekonomického systému z hlediska jeho reprodukce, představa jednotlivých subjektů o budoucnosti se promítá do současných rozhodnutí.
- Interpretace subjektivního prožívání:
– Neoklasický přístup: Kladné a záporné prožitky člověka jakožto spotřebitele, které jsou nepřenositelné a individuální.
– Ekonomie produktivní spotřeby: Základy prožitkového mechanismu vznikly ještě v dobách přírodní evoluce, rozvíjely se v rámci lidských dějin a v konkrétních společenských podmínkách podléhají i dynamickému individuálnímu vývoji; umožňují okamžité i strategické rozhodování; jsou schopny vyhodnotit aktuální situaci v kontextu dlouhodobé perspektivy; obsahují značný podíl imperfekcí, jejich existenci při řešení konkrétních úloh nelze přehlédnout.
Shrnutí:
– Neoklasická ekonomie je více dichotomická, ekonomie produktivní spotřeby více homogenní.
– Ekonomie produktivní spotřeby přichází s relevantními problémy, které neoklasická ekonomie přehlíží.
(Pokračování)