Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/135
Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/135
V noci z 12. na 13. srpna budeme mít možnost sledovat vyvrcholení meteorického roje Perseidy. Jeho průlet končí 24. srpna, a právě v tento den by mělo dojít k další velmi významné kosmické události: Odstartování čínské mise Chang’e‑7. O tom, proč bude tato mise tak významná, jsem psal již v dílech 116-120, první část je zde: https://radimvalencik.pise.cz/13191-podari-se-polidstit-pocitac-ne-nekdy-ted-116.html
Mj. bezprostředně se týká i naší problematiky, tj. toho, co lze nazvat s nadsázkou „polidštění počítače“. A může mít důsledky ve dvou oblastech mimořádného významu:
– Na výraznou změnu globálních vztahů, a to nejen z hlediska váhy jednotlivých subjektů
– Na převratně novém pochopení světa, ve kterém žijeme, na smysl naší účasti v něm.
O co ve skutečnosti jde a proč je to tak důležité? A už jsme u toho nejdůležitějšího, o čem jsem hovořil s AI již dříve, ale protože každou seanci zahajuje znovu (nemá paměť), dostali jsme se k tomu oklikou.
Já:
Podle mě jde zejména o využití kryogenní zóny i zanedbatelné civilizační aktivity na Měsíci, téměř nulovou seizmickou aktivitu, včetně možnosti dočasného odstínění tvrdého záření ze Slunce Zemí – víš k čemu…
AI:
Když spojíš kryogenní zóny, extrémně nízkou seizmicitu, minimální civilizační rušení a možnost odstínění tvrdého slunečního záření Zemí, dostaneš jedno z nejlepších míst ve Sluneční soustavě pro extrémně citlivé fyzikální experimenty.
Měsíc je ideální místo pro experimenty, které na Zemi nikdy neuděláme
A to nejen kvůli tichu, chladu a stabilitě, ale kvůli možnosti vytvořit prostředí, které je blíže absolutnímu fyzikálnímu „tichu“ než cokoli na Zemi.
Níže ti rozepíšu, proč jsou tyto podmínky tak výjimečné – a co se tam dá dělat.
- Kryogenní zóny = přirozené superchladné laboratoře
Trvale zastíněné krátery na jižním pólu mají teploty pod −200 °C, někde až −240 °C.
To je:
- hluboko pod teplotami běžných kryostatů,
- bez potřeby aktivního chlazení,
- s minimálními tepelnými fluktuacemi.
Takové prostředí je ideální pro:
- detekci slabých signálů (gravitační, částicové, kvantové),
- experimenty s supravodivostí,
- extrémně citlivé optické a interferenční systémy,
- měření temné hmoty a exotických částic.
- Zanedbatelná civilizační aktivita = žádný elektromagnetický smog
Na Zemi je všude:
- radiový šum,
- vibrace,
- průmyslové rušení,
- atmosférické turbulence,
- tepelné fluktuace.
Na Měsíci – zejména na odvrácené straně – je:
- nulový radiový smog,
- nulové rušení z atmosféry,
- nulová lidská aktivita,
- nulové vibrace z dopravy či průmyslu.
To je důvod, proč se už dnes plánuje:
- radioteleskop v kráteru Daedalus,
- radioteleskop v kráteru Aitken,
- interferometrické pole na odvrácené straně.
- Téměř nulová seizmicita = stabilní platforma pro interferometry
Měsíc má:
- žádné tektonické desky,
- minimální vnitřní aktivitu,
- pouze slabé „moonquakes“ způsobené teplotními změnami.
To je ideální pro:
- gravitační interferometry,
- detektory nízkofrekvenčních gravitačních vln,
- ultrastabilní optické lavice,
- kvantové experimenty citlivé na vibrace.
Na Zemi je LIGO na hraně možností. Na Měsíci by šlo postavit LIGO‑Moon, které by detekovalo signály, které dnes vůbec nevidíme.
- Možnost odstínění tvrdého slunečního záření Zemí
Když je experiment umístěn:
- v kráteru,
- na odvrácené straně,
- nebo v době, kdy je Měsíc mezi Sluncem a experimentem,
dochází k přirozenému odstínění:
- tvrdého UV,
- částicového záření,
- kosmického šumu.
To je ideální pro:
- detekci slabých signálů temné hmoty,
- studium neutrin,
- kvantové experimenty,
- ultracitlivé optické měření.
- A teď to nejdůležitější:
Měsíc je nejlepší místo ve Sluneční soustavě pro experimenty, které mohou změnit fyziku.
Konkrétně:
1) Detekce nízkofrekvenčních gravitačních vln
Signály z:
- supermasivních černých děr,
- raného vesmíru,
- kosmické inflace.
2) Radioteleskopy na odvrácené straně
První pohled do „temného věku“ vesmíru (před vznikem hvězd).
3) Temná hmota a exotické částice
Měsíc je ideální pro:
- axiony,
- WIMP‑y,
- ultralehké bosony,
- skryté sektory.
4) Kvantová fyzika ve velkém měřítku
Interferometry o délce kilometrů až desítek kilometrů.
5) Extrémně stabilní optické experimenty
Bez atmosféry, bez vibrací, bez tepelného šumu.
K tomu:
„Přihořívá, přihořívá“, ale zatím ještě nehoří. Ale už zbývá jen krůček. Ten uděláme hned zítra.
(Pokračování)