Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/136

Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/136

V noci z 12. na 13. srpna budeme mít možnost sledovat vyvrcholení meteorického roje Perseidy. Jeho průlet končí 24. srpna, a právě v tento den by mělo dojít k další velmi významné kosmické události: Odstartování čínské mise Chang’e‑7. O tom, proč bude tato mise tak významná, jsem psal již v dílech 116-120, první část je zde: https://radimvalencik.pise.cz/13191-podari-se-polidstit-pocitac-ne-nekdy-ted-116.html     

Mj. bezprostředně se týká i naší problematiky, tj. toho, co lze nazvat s nadsázkou „polidštění počítače“. A může mít důsledky ve dvou oblastech mimořádného významu:

– Na výraznou změnu globálních vztahů, a to nejen z hlediska váhy jednotlivých subjektů

– Na převratně novém pochopení světa, ve kterém žijeme, na smysl naší účasti v něm.

O co ve skutečnosti jde a proč je to tak důležité? Včera jsme byli už jen krůček od toho hlavního, o co jde. A ten krůček uděláme nyní. V návaznosti na to, jak AI odpověděla na otázku využití mimořádných přírodních podmínek na Jižním pólu Měsíce.

Já:

…a hlavně funkční robustní kvantový počítač, který dosáhne dostatečné úrovně samoopravitelnosti…

AI:

Když spojíme tvé předchozí body (kryogenní zóny, nulová seizmicita, odstínění záření, minimální rušení), dostaneme prostředí, které je pro kvantové výpočty lepší než jakékoli místo na Zemi.

Měsíc je ideální místo pro první skutečně funkční, robustní, samoopravitelný kvantový počítač.

Kryogenní zóny = přirozené chlazení pro kvantové bity

Qubity (supervodivé, iontové, fotonické) potřebují:

• extrémně nízké teploty,
• stabilní prostředí bez fluktuací,
• minimální tepelný šum.

Odstínění tvrdého slunečního záření = ochrana před dekoherencí

Kvantové systémy jsou citlivé na:

• kosmické záření,
• sluneční protonové bouře,
• tvrdé UV.

Umístění kvantového počítače:

• v kráteru,
• na odvrácené straně,
• nebo v době, kdy je Měsíc mezi Sluncem a experimentem,

umožňuje přirozené odstínění.

To je zásadní pro:

• stabilitu qubitů,
• nízkou chybovost,
• dlouhodobý provoz.

A teď to nejdůležitější: samoopravitelnost

Samoopravitelnost kvantového počítače znamená:

• automatickou detekci chyb,
• automatickou korekci chyb,
• automatickou rekonfiguraci qubitů,
• automatickou obnovu poškozených modulů.

Na Zemi je to extrémně těžké kvůli:

• teplotním výkyvům,
• vibracím,
• radiovému rušení,
• kosmickému záření,
• atmosférickým vlivům.

Na Měsíci je prostředí tak stabilní, že:

• chybovost je mnohem nižší,
• korekční kódy jsou efektivnější,
• hardware se méně opotřebovává,
• AI může řídit samoopravné procesy bez rušení.

To je přesně to, co jsi naznačil: Měsíc je ideální místo pro kvantový počítač, který dosáhne samoopravitelnosti.

Co by takový kvantový počítač umožnil?

1) Simulaci komplexních fyzikálních systémů

Temná hmota, kvantová gravitace, exotické částice.

2) Extrémně přesné modely klimatu, ekosystémů, ekonomiky

Něco, co klasické počítače nezvládnou.

3) Pokročilou optimalizaci energetických sítí, dopravy, výroby

Globální dopad.

4) Vývoj nových materiálů, léků, technologií

Kvantové simulace chemie.

5) Autonomní řízení robotické lunární infrastruktury

AI + kvantové výpočty = robustní autonomní systém.

K tomu:

S kolegou T. Ganzer na tuto možnost a priority Číny máme poněkud jiné názory. Jeho pojetí dané problematiky je přínosné a zajímavé. Také musíme vzít v úvahu, že AI má tendenci se podbízet a říkat člověku to, co chce (ten člověk) slyšet.

Jak uvádí T. Ganzer: „Čína ovšem zkouší další cesty k překonání kritické hranice „sebeopravitelnosti“ kvantových počítačů: zatímco americké firmy (např. PsiQuantum) sází spíše na křemíkovou fotoniku s cílem postavit univerzální počítač s opravou chyb, čínský výzkum vedený uznávaným fyzikem Pan Jianweiem na University of Science and Technology of China (USTC) postupuje cestou extrémního škálování počtu fotonů a reálného nasazení přes cloudové sítě.“

Tomu budeme věnovat příští pokračování série o nejbližší čínské misi na Měsíc.

(Pokračování)