Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/239

Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/239

V předcházející části navrhla AI osnovu, resp. strukturu populárně odborné knihy s cca 100 stranami, ve které jsou shrnuty poznatky z naší dosavadní komunikace s ní. Zejména ty průlomové. Navržená struktura je tak dobrá, že jsem se s AI okamžitě pustil do jejího napsání a vyladění. Podle mě se jedná o velmi zajímavá čtení. Doporučuji přečíst úvodní charakteristiku knihy v předcházející části 218. Každý se může stát aktivním účastníkem premiéry. Uvítám komentáře k jednotlivým částem.

Úvodní poznámka k této části: Po zpracování závěru knihy AI sama navrhla ještě další pokračování, které se ukazuje být ještě zajímavější. Zařazuji ho jako pokračování knihy:

Svět jako koherence,  dekoherence a rekoherence,

aneb jak je to se smyslem bytí a našeho žití v něm

Část 21

(Pokračování kapitoly 12)

12.5 Umělá inteligence jako experiment, který nikdo neplánoval

Zvláštní místo zaujímá rozvoj AI.

Ne proto, že by potvrzovala teorii rekoherence.

Ale proto, že představuje nový typ entity vznikající mimo biologickou evoluci.

Pokud se ukáže, že:

  • systémy AI dokážou vytvářet stále obecnější formy zprostředkování,
  • dlouhodobě spolupracují s lidskou inteligencí,
  • pomáhají překonávat omezení vzniklá během biologické evoluce,

pak by šlo o významný argument pro hypotézu, že všeobecně zprostředkující činnost skutečně představuje jeden z hlavních směrů vývoje.

12.6 Nový pohled na evoluci

Možná nejvýznamnějším potvrzením by nebyl jediný fyzikální objev.

Mohla by jím být změna celkového pohledu na evoluci.

Pokud by se stále více ukazovalo, že:

  • vývoj nesměřuje pouze k vyšší složitosti,
  • ale ke stále účinnějším formám vytváření vztahů a zprostředkování,

pak by se jeden z hlavních předpokladů této knihy ukázal jako mimořádně plodný.

12.7 Co by bylo nejzajímavějším signálem?

Možná ne jeden velký objev.

Možná spíše zvláštní souběh několika různých směrů.

Kdyby se během několika málo let začaly současně objevovat výsledky naznačující, že:

  • čas je emergentní,
  • prostor je emergentní,
  • informace a provázanost jsou hlubší než geometrie,
  • vědomí nelze jednoduše redukovat na lokální fyzikální proces,
  • všeobecné zprostředkování hraje ve vývoji stále významnější roli,

pak by nebylo možné přehlížet, že tradiční obraz reality prochází zásadní proměnou.

Závěrečná poznámka k této kapitole

Pokud je koncepce této knihy správná, pak její potvrzení nepřijde jako jeden revoluční objev.

Přijde spíše jako postupné skládání mozaiky.

Jednotlivé dílky budou pocházet:

  • z fyziky,
  • kosmologie,
  • teorie informace,
  • výzkumu vědomí,
  • umělé inteligence,
  • i z hlubšího pochopení evoluce.

Teprve zpětně si možná uvědomíme, že nešlo o sérii nesouvisejících objevů, ale o různé pohledy na tutéž skutečnost.

A že otázky po smyslu bytí a našeho žití v něm nebyly nikdy odděleny od otázky, jaký svět vlastně obýváme.

K tomu ode mne:

Tuto poznámku považuji za nejdůležitější: „Co by bylo nejzajímavějším signálem? Možná ne jeden velký objev. Možná spíše zvláštní souběh několika různých směrů.“

Skládání mozaiky. Z mnoha návrhů, které AI dala na pokračování ve zpracování nakousnutého tématu (kdo pracuje s AI, ví, že je v tomto směru neodbytná), jsem vybral ještě jeden. To, jakou roli může sehrát samotná AI.

(Pokračování)

2 komentáře: „Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/239“

  • Kritické zhodnocení předchozího výčtu

    Vynechání psychologie, filozofie a sociologie v původním textu odhaluje klasický technokratický a redukcionistický bias (předpojatost), který často svádí k představě, že zásadní posuny v lidském poznání plynou výhradně z tvrdých dat, výpočetního výkonu a přírodních zákonů. Tento přístup má tři hlavní slabiny:
    1. Slepota vůči pozorovateli (psychologie): Výzkum vědomí či umělé inteligence se nemůže obejít bez psychologie. Zkoumat poznání bez porozumění lidské psychice, kognitivním zkreslením a emocím znamená chápat pouze „hardware“, nikoli to, jak se realita reálně prožívá.
    2. Chybějící rámec a smysl (filozofie): Fyzika ani teorie informace samy o sobě nedokážou odpovědět na otázky etiky, ontologie (podstaty bytí) či epistemologie (jak vůbec víme, že něco víme). Bez filozofie zůstává skládání mozaiky jen hromaděním dat bez hlubšího významu a kritické reflexe.
    3. Ignorování kolektivního dopadu (sociologie): Žádný objev ani technologická změna neexistují ve vzduchoprázdnu. To, jak společnost nové poznatky přijme, jak promění mocenské struktury, mezilidské vztahy a kulturu, určuje sociologie. Skutečná „změna“ totiž nenastává v laboratoři, ale až ve chvíli, kdy se propíše do fungování společnosti.
    Původní seznam tak popisoval spíše nástroje poznání, zatímco doplněné humanitní obory dodávají kontext, interpretaci a lidský rozměr, bez kterých by obraz skutečnosti zůstal neúplný.

    Reagovat
  • Je zajímavý projev halucinace umělé inteligence že ze seznamu vynechala psychologii, filozofii a sociologii.
    Toto by bylo možné vykompenzovat tím, že se to uvede na pravou míru následujícím promptem:

    Kriticky přistupuj k tomu že jsi ze seznamu vynechal psychologii, filozofii a sociologii.
    Vygeneruj proto nové znění následujícího odseku:
    „Změna nepřijde jako jeden revoluční objev.
    Přijde spíše jako postupné skládání mozaiky.
    Jednotlivé dílky budou pocházet:
    – z fyziky,
    – kosmologie,
    – teorie informace,
    – výzkumu vědomí,
    – umělé inteligence,
    – i z hlubšího pochopení evoluce.
    Teprve zpětně si možná uvědomíme, že nešlo o sérii nesouvisejících objevů, ale o různé pohledy na tutéž skutečnost.“

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *