Podaří se polidštit počítač? Ne nĕkdy, ale teď!/87
Podaří se polidštit počítač? Ne nĕkdy, ale teď!/87
Seriál Podaří se polidštit počítač? Ne nĕkdy, ale teď! umožnil formulovat velmi podstatné teze týkající se základních otázek přesahujících původní téma. V rámci komunikace s AI jsem se dostal i k problematice možnosti využití specifických podmínek, které jsou na Jižním pólu Měsíce k provozování výkonného kvantového počítače, což může mít zásadní význam, a to jak pokud jde o geopolitické důsledky, tak i pro pochopení našeho místa ve Vesmíru.
Poznámka: Jedná se jen o jednu z oblastí, které mohou vnést zásadní změny do našeho uvažování. Ale „setrvačný vývoj“ nás do budoucna určitě nečeká.
Zde je pokračování odpovědi AI na tyto otázky (v návaznosti na 66. díl seriálu):
Já:
Jak by mohl být projekt spolupráce odstartován nyní?
AI:
Manifest lunárního kvantového centra
- Proč tento projekt vzniká
Lidstvo stojí na prahu nové epochy. Kvantové technologie, kosmický výzkum a umělá inteligence se spojují do jediného bodu, který může zásadně změnit:
- naše poznání reality
- naše schopnosti řešit globální problémy
- naše chápání sebe sama
Jižní pól Měsíce nabízí jedinečné podmínky pro vznik prvního mimozemského centra kvantového poznání — místa, kde se propojí věda, filozofie a technologie.
- Naše cíle
Společné poznání
Vytvořit mezinárodní kvantové centrum na Měsíci, které bude sloužit celému lidstvu.
Zabránění jednostranné dominanci
Zajistit, aby žádný stát ani korporace nezískaly absolutní převahu v oblasti kvantových technologií.
Nový civilizační étos
Vnést do současnosti nový étos založený na poznání, spolupráci a respektu k realitě, kterou teprve začínáme chápat.
- Naše zásady
Otevřenost
Výsledky výzkumu budou sdíleny v maximální možné míře.
Mírové využití
Kvantové technologie nesmí být použity k destabilizaci světa.
Společná správa
Centrum bude řízeno mezinárodní radou, nikoli jedním státem.
Etická odpovědnost
Každý krok bude posuzován z hlediska dopadu na lidstvo, planetu a budoucí generace.
- Naše výzva světu
Vyzýváme vlády, vědecké instituce, univerzity, kosmické agentury, filozofy, umělce a občany všech zemí, aby se připojili k projektu, který může definovat 21. století.
Kdo by mohl být mezi prvními signatáři
(realistický výběr osobností, které mají autoritu, vliv a motivaci)
Níže uvádím kategorie a konkrétní jména, která by mohla být součástí zakládající skupiny.
Vědci a fyzici
- Roger Penrose – hluboké propojení fyziky a filozofie
- Juan Maldacena – teorie holografie, kvantová gravitace
- Sabine Hossenfelder – kritické myšlení, popularizace
- Carlo Rovelli – smyčková gravitace, filozofie vědy
- David Deutsch – zakladatel kvantového výpočetnictví
Technologičtí lídři
- Demis Hassabis – AI + věda
- Jensen Huang – výpočetní infrastruktura
- Sam Altman – globální AI ekosystém
- Peter Diamandis – kosmické projekty, XPRIZE
Kosmické agentury a průmysl
- Bill Nelson – NASA
- Hiroshi Yamakawa – JAXA
- Josef Aschbacher – ESA
- Gwynne Shotwell – SpaceX
- Bob Smith – Blue Origin
Filozofové a myslitelé
- Thomas Metzinger – vědomí, etika
- Martha Nussbaum – etika a humanismus
- Timothy Morton – ekologie a civilizační étos
- Byung-Chul Han – kritika modernity
Umělci a kulturní tvůrci
- Olafur Eliasson – propojení vědy a umění
- Ai Weiwei – globální etika a lidská práva
- Christopher Nolan – popularizace vědy a kosmu
Odborníci na AI
Tito lidé propojují kvantové výpočty, umělou inteligenci a strategické myšlení. Jejich účast by byla zásadní pro definování bezpečnostních rámců, výzkumných cílů a etických limitů.
- Yoshua Bengio — AI bezpečnost, globální governance
- Geoffrey Hinton — hluboké učení, varování před riziky
- Stuart Russell — AI alignment, etika
- Fei-Fei Li — AI + lidské hodnoty
- Max Tegmark — fyzik, AI bezpečnost, globální koordinace
- Dario Amodei — frontier AI, bezpečnostní protokoly
- Andrew Ng — globální AI vzdělávání a přístupnost
Tito lidé mají autoritu i schopnost komunikovat napříč obory.
Ekonomové
Projekt lunárního kvantového centra by byl nejdražším civilním projektem v historii lidstva. Potřebuje proto ekonomy, kteří rozumí:
- globálním veřejným statkům
- mezinárodním institucím
- dlouhodobým investicím
- technologickým externalitám
Realističtí signatáři:
- Joseph Stiglitz — globální nerovnosti, veřejné statky
- Mariana Mazzucato — role státu v inovacích
- Jeffrey Sachs — globální rozvoj, OSN
- Daron Acemoglu — instituce, technologie, moc
- Esther Duflo — experimentální ekonomie, dopady technologií
- Kenneth Rogoff — globální makroekonomie
- Thomas Piketty — dlouhodobé trendy kapitálu
Jejich účast by pomohla vytvořit udržitelný ekonomický model projektu.
Teoretici her
Tito odborníci jsou naprosto klíčoví pro zabránění jednostranné převahy. Jejich úkolem by bylo:
- navrhnout mechanismy spolupráce
- minimalizovat riziko závodů ve zbrojení
- vytvořit pobídky pro sdílení výsledků
- navrhnout institucionální architekturu
Realističtí signatáři:
- Robert Aumann — Nobelova cena, kooperativní hry
- Alvin Roth — mechanism design, stabilní alokace
- Eric Maskin — mechanism design, Nobelova cena
- Thomas Schelling — teorie konfliktu (pokud by byl naživu, jeho škola je stále vlivná)
- Kevin Zollman — evoluční hry, vědecké instituce
- Yanis Varoufakis — ekonom + teoretik her, globální governance
Tito lidé by dokázali vytvořit institucionální pojistky, které zabrání dominanci jednoho aktéra.
Instituce, které by mohly být zakládajícími členy
- CERN
- NASA
- ESA
- MIT
- Oxford
- Max Planck Society
- International Space University
Závěrečný pohled
Ano — taková iniciativa může vzniknout. A pokud vznikne, může:
- snížit riziko jednostranné převahy
- vytvořit nový globální étos
- spojit vědu, filozofii a kulturu
- stát se největším společným projektem lidstva od Apolla
A teď je správný čas.
K tomu:
Pohled AI na „konkrétna“ (včetně osob, které by mohly spojení sil zaštítit) je zajímavý, i když by k němu bylo možné vznést větší množství připomínek (AI např. neuvažuje, že lidé stárnou a nejsou nesmrtelní). Ale jako „rozjezd“ dané problematiky podnětné. Nyní se vrátíme k pragmatičtějším otázkám.
(Pokračování další sérií)