Lži z hradu, nesmysly zleva, cimrmanův úkrok stranou zprava …

…. aneb tohle se již nedá ani poslouchat, natož sledovat paní Műllerová.                                                                                                                                                        Žijeme ve zvláštní době – nejvyšší představitel státu buď ztratil paměť nebo vědomě lže s kamennou tváří do televizních obrazovek v přímém přenosu. U politiků to je celkem běžné, nicméně prezidentský úřad by si měl držet jistý odstup.

Rád bych jak panu Jaklovi – coby poradci našeho prezidenta, tak přímo svému prezidentovi osvěžil paměť lehkou rekapitulací.

Pan Paroubek měl bezesporu jako vůdce opozice v demokratickém státě právo vládu svrhnout. To, že to udělal uprostřed úspěšného českého předsednictví EU bylo zajisté v tom nejlepším českém zájmu, jak říká – pro blaho lidu. To, že neměl připravenu alternativu a šlo mu pouze o destrukci podle osvědčeného českého hesla – když jsem přišel o kozu, tak ať sousedovi chcípne také – svědčí o jeho velikosti coby státníka. Až sem to je o demokracii a blbosti jednoho vůdce-demagoga.

Nicméně, pak nastává počátek lží reprodukovaných mj. i z hradu. Ústava totiž předpokládá několik způsobů jak dojít k předčasným volbám. Vůdcové stran však po pádu vlády zvolili cestu jinou, kterou sami označili za ústavní – ostatně proč ne, vždyť doposud mohli vše a jak se říká, s jídlem roste chuť. Naprostá pikantnost hodná nominace na mistra lhářů v disciplíně „slovní ekvilibristika“ je pak argument, že už je v minulosti pro tento postup precedent – ano, autor tohoto výroku se odvolával na postup, při kterém se politici zaklínali, že se jedná o naprostou výjimku, která se již nebude opakovat, protože je podle některých právníků za hranou ústavnosti. Došlo k teoretickému rozebírání, zda byl postup ústavní nebo neústavní, nicméně Ústavní soud se vyjádřit nemohl, neboť sám se iniciativy chopit nemůže a podnět (stížnost) nikdo nepodal.

Ovšem tentokrát se někdo ozval, stížnost podal a soukolí Ústavního soudu se dalo do pohybu – a vzhledem k diskuzi na toto téma před lety – s předvídatelným výsledkem. Ústavní soud jasně řekl, že politici si nemohou dělat úplně vše, co se jim zlíbí a protože mají obrovskou moc, tak budou (a musí) jednat podle tuhých pravidel – Ústavy. Tu mohou podle stanovených pravidel měnit nebo doplňovat, ovšem nikoliv mj. zpětně. Jinými slovy – k předčasným volbám mají dojít podle znění Ústavy platné v těchto bodech ke dni jejich zvolení a pokud chtějí způsob, jak dojít k předčasným volbám změnit, tak ano – pokud to bude změna podle pravidel a HLAVNĚ bude účinná až pro další volební období. Jednoduché a logické. Na změnu měli několik let a nekonali, teď je křik. Taky jednoduché a logické.

Pokud mají pravdu politici, pak chycený zloděj by měl být beztrestný za předpokladu, že se odvolá na fakt, že mu poslední krádež prošla, tedy vznikl jistý precedent …. A pokud by měl tři malé děti, tak by pak mohl s úspěchem a vážnou tváří do kamer tvrdit, že za sníženou životní úroveň jeho dětí po dobu jeho pobytu za katrem mohou soudci, kteří jednali na objednávku kolegy zloděje, kterému vyhlídnutý lup vyfoukl jako první.

Sečteno a podtrženo, začátek není u Ústavního soudu, ale u přesvědčení vůdců, že mohou vše, včetně nedodržování ústavy. Na co by si tak pan Melčák asi stěžoval, pokud by se postupovalo podle Ústavy?? Maximálně na to, že to dlouho trvá.

Počátek dnešního chaosu a šlamastyky  je u politiků, kteří si mysleli, že mohou vše a až na podnět jednoho z nich (což je úsměvné), Ústavní soud politiky usměrnil. On totiž Ústavní soud nemůže konat sám od sebe i kdyby mu pod nosem poslanci schvalovali jeden znárodňovací zákon za druhým. Musí čekat na podnět, dodávám oprávněný podnět. Tak je to. Tento – politiky označovaný nový tygr na politické scéně, je totiž politicky jaksi bezzubý – čeká až co mu nějaký stěžovatel předhodí, sám se zakousnout nemůže.

Myšlenka napsat tento blog začala, při mém záchvatu smíchu nad zdůvodněním Vůdce (který slíbí to, co jiní ani nedají), kdy s kamennou tváří obhajoval svůj veletoč. Uvažoval jsem nad tím, že tu kamennou tvář musel trénovat celou noc, když si u toho v duchu určitě říkal, jaké pitomce z nás lidí-voličů právě dělá. Pikantní na tom je fakt, že asi zcela výjimečně mluvil pravdu, kterou mu nikdo neuvěří, protože na chvilkový záchvat pravdomluvnosti u něho uvěří málokdo. Odhaduji, že důvody veletoče budou někde blízko toho, že se bál nevýhry a argument, který musel být znám i středoškolákovi po přečtení nálezu Ústavního soudu, použil jen jako vhodný zastírací manévr.

Když shodil vládu, moje první věta byla – on je ještě blbější než jsme doufali, právě si prohrál volby…. Po jeho názorovém veletoči jsem se v názoru jen utvrdil – jeho zdůvodnění veletoče je racionální, nicméně každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán. V tomto případě, prohrané další volby a sešup z křesla předsedy. Vsaďme se.

Navíc má určitě pár svých nejlepších kousků v rukávu …. V tomto směru zcela jistě ještě neřekl poslední slovo.

Zajímavý je tzv. cimrmanův úkrok stranou pana Topolánka – mám na mysli jeho složení mandátu. Z lidského hlediska to chápu. Říká se, že nejhorší je srážka s blbcem a asi už byl otlučený dost … a k tomu ještě dotyčná narážející protistrana nedrží slovo, které veřejně proklamovala – asi dost i na Valacha s gulema. Jak říkám, lidsky je to pochopitelné, politicky je to zalehnutí k zimnímu spánku.

Jisté vysvětlení by se nabízelo. Pokud se chystá spojení Janotova balíčku s vyslovením důvěry vládě a ODS má v úmyslu před hlasováním odejít ze sněmovny…. To bych si pak nenechal ujít v přímém přenosu, jak Vůdce v objetí s komunisty buď schválí dietu všem těm, kterým slíbil, že přidá, nebo sestřelí podruhé vládu, tentokrát uprostřed světové krize – a opět v zájmu lidu, jak jinak.

Nu, dočkáme času jak husa klasu …

Licence článků: k volnému převzetí za účelem zveřejnění.