Vize, jakou potřebujeme/1696
Vize, jakou potřebujeme/1696
| Významná úvodní poznámka: | |
K tomu pár poznámek: |
|
| – Je to škoda. Než jsem se stěhováním začal, měl jsem (v květnu) 53.808 nezávislých přečtení, tj. téměř dva tisíce denně. Pak jsem začal převádět prezentování příspěvků na nový hosting. | |
| – Adresa mého nově umístněného blogu je: https://www.svoboda-projevu.cz/ | |
| – Prosím, začněte ji používat a upozorněte na ni i své známé. Když ráček poustevníček přechází z jedné ulitky do druhé, je nejvíce zranitelný. Nerad bych, aby tímto přechodem ztratili s tím, co s kolegy vytváříme, spojení ti, kterým to pomáhá orientovat se v současném dění a inspirovat se ke konkrétním aktivitám. | |
| – Má to i jeden významný pozitivní efekt. Propojením došlo k užšímu spojení s webovými stránkami NEPODVOLENÍ, viz https://www.nepodvoleni.cz/ | |
| – Unikátní na těchto stránkách je, že se snaží integrovat všechny zdroje relevantních informací, tj. že zde člověk najde vše, co mu umožňuje hledat pravdu doslova pohromadě (vyzkoušejte to rozkliknutí). | |
| – A hlavně, na těchto stránkách najde zájemce i plný text všech příspěvků k pěstování vize z předcházejících let, který je nezávislý na předpokládaném zrušení původního hostingu, a to zde: https://www.nepodvoleni.cz/#tVize4 | |
| – Zveřejnění souhrnných textů ve Wordu považuji za důležité, protože jsou vybaveny obsahem a prostřednictvím Ctrl.F zde lze najít vše, co se týká reakcí na důležité události, osoby, pojmy, problémy atd., a to v důležitých kontextech. Rovněž tak různé stručné souhrnné prezentace vize. |
Mechanismy integrace umělé inteligence do efektivního sociálně ekonomického systému – část 3.
Po prezentování několika forem souhrnných výstupů, které umožňují podívat si na naši vizi „z nadhledu“ a vnímat ji jako celek, se vrátíme k jejímu teoretickému jádru. Navážeme na příspěvek Financování „lékaře čínského císaře“ jako inspirační model pro moderní české zdravotnictví publikovaný ve dvou navazujících dílech, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/13166-vize-jakou-potrebujeme-1671.html
https://radimvalencik.pise.cz/13167-vize-jakou-potrebujeme-1672.html
Příspěvky názorně ilustrují možnosti, které teoretická východiska ekonomie produktivní spotřeby otevírají. Tak tomu bude i v případě tohoto tématu, který je též věnován problematice, kterou jsme nedávno otevřeli. V popularizované podobě uveřejňuji teoretický základ příspěvku určenému pro publikování v odborném časopisu:
Pokračování 1. kapitoly:
Poziční investování definujeme jako situaci, kdy jeden z ekonomických subjektů využívá svou majetkovou převahu k diskriminaci druhého ekonomického subjektu, a to formou potlačení jeho investičních příležitostí s cílem zvýšit výnosnost svých vlastních investičních příležitostí. Proto jako nutnou podmínku proveditelného rozdělení efektů společné akce definuje neutralitu pozičního investování, což – jak uvidíme – je důležitým předpokladem dobře designovaných a implementovatelných mechanismů.
Ekonomický subjekt je v tomto pojetí taková entita, která disponuje investičními prostředky, investičními příležitostmi, je schopna více či méně adekvátně vyhodnotit výnosnost vlastních i cizích investičních příležitostí, zpravidla je schopna generovat i vlastní investiční příležitostí, jejím cílem je maximalizace současné hodnoty budoucího příjmu z realizace vlastních investičních příležitostí a podílu na cizích investičních příležitostech.
Toto pojetí ekonomického subjektu umožňuje na jednotném základě zkoumat vztah mezi nejrůznějšími subjekty – jednotlivci, firmami, domácnostmi, územními celky různé úrovně (regiónu, států, nadstátních útvarů), institucemi, sdruženími, organizacemi, některými nelegálními strukturami apod. Ve všech případech se jedná o entity, které disponují investičními prostředky, investičními příležitostmi, jsou schopny více či méně adekvátně vyhodnotit výnosnost vlastních i cizích investičních příležitostí, zpravidla jsou schopny generovat i vlastní investiční příležitostí, jejich cílem je orientace na maximalizaci současné hodnoty budoucího příjmu z realizace vlastních investičních příležitostí a podílu na realizaci cizích investičních příležitostí.
Ekonomický systém je skupina ekonomických subjektů stejné, ale případně i (většinou) různé úrovně v rámci hierarchického uspořádání globálního ekonomického subjektu.
Námi uvažovanou intepretaci ekonomie produktivní spotřeby uplatňujeme s využitím teoretických nástrojů teorie designu a implementace mechanismů, přičemž splnění předpokladů pro dobře navržené a prosaditelné mechanismy (ve smyslu L. Hurwicze a jeho pokračovatelů, zejména R. Myersona) v problematice kterou se zabýváme, formulujeme takto:
– Samonosnost systému (je financován z efektů, které generuje, což odpovídá Hurwiczovu pojetí efektivnosti systému, ve kterém působí dobře navržené mechanismy).
– Konvergence incentiv (pobídek, motivů) pro všechny zúčastněné subjekty.
– Generování podstatných informací eliminujících asymetrii informací.
– Monotónnost (když v důsledku efektů si jeden z účastníků polepší, polepší si i ostatní).
– Nepotřebnost „strážců strážců“ (ve smyslu Hurwiczovy přednášky při udělení Nobelovy ceny) – hlavním strážcem je konkurence v oblasti efektivního poskytování služeb reagujících na dopady implementace AI.
(Určitá modifikace Hurwiczova pojetí spočívá v tom, že vycházíme z cílového zaměření ekonomických subjektů na maximalizaci současného hodnoty budoucího příjmu, nikoli na maximalizaci „užitku“ ve smyslu neoklasické ekonomie.)
Ve vztahu mezi investičními prostředky a investičními příležitostmi různých subjektů podílejících se na implementaci AI mohou, ale také nemusí působit tržní mechanismy; pro působení tržních mechanismů mohou být vytvářeny podmínky.
Postup řešení dané problematiky, kterou se zabýváme, odpovídá návaznosti následujících otázek:
– Které subjekty se podílejí (a jak) na implementaci AI a na které ekonomické subjekty (a jak) dopadají důsledky implementace AI.
– Jaké primární pozitivní a negativní efekty implementací AI vznikají výše identifikovaným ekonomickým subjektům.
– Která další ekonomické subjekty hrají či mohou hrát významnou roli v tom, aby implementace AI byla co nejvíce ekonomicky efektivní a sociálně vstřícná?
– Jaké mechanismy jsou potřeba k takovému rozdělení efektů vznikajících implementací AI, které zabezpečí ekonomickou efektivnost a sociální vstřícnost příslušného ekonomického systému?
– V rámci diskuse: Jaké další úkoly z toho vyplývají pro teorii a praxi v oblasti implementace AI?
(Pokračování)