Vize, jakou potřebujeme/1767

Vize, jakou potřebujeme/1767

V listopadu se tradičně konají tři konference na významná témata týkající se sociálního a ekonomického rozvoje k otázkám, při jejichž řešení se ukazuje přínos teoretických východisek ekonomie produktivní spotřeby. Mákl jsem si a připravil příspěvky na všechny tři. Zde jsou pracovní verze:

KE VZTAHU EKONOMICKÉHO A SOCIÁLNÍHO: KOMPLEMENTARITA, NEBO IDENTITA? – část 4.

5          Sociální vstřícnost ekonomického systému jako nejvýznamnější kritérium sociální politiky

Proč sociální vstřícnost, a ne maximalizace užitku, blahobyt či všestranné uspokojování potřeb, sociální spravedlnost apod.? Protože se jedná o kritéria, která jsou na současném stupni vývoje a v současném osudovém úskalí, kterým prochází lidská pospolitost, již nedostatečná či dokonce zavádějící.

Pro označení kritéria sociálního vývoje, které by bylo identické s ekonomickou efektivností (pojatou jako využívání investičních příležitosti podle míry jejich výnosnosti, viz výše), se nám zdá být pojem sociální vstřícnost nejvhodnější, a to z následujících důvodů:

– Znamená vytvoření podmínek k plnému využití investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatněním schopností člověka, jehož nedílnou součástí je i rozvíjení jeho prožitkového bohatství.

– Takto pojatý rozvoj schopností působí nejen jako nejvýznamnější faktor určující dynamiku a kvalitu ekonomického růstu, ale i jako předpoklad efektivního rozhodování zaměřeného na výběr a prosazování investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti.

– Jak působení lidských schopností, tak i schopnost okamžitého posouzení investičních příležitostí má pro efektivnost ekonomického systému zásadní význam.

– Součástí sociální vstřícnosti je i vytváření rovnosti příležitostí obsahující rovněž podporu handicapovaných či vyloučených, což je naplní sociální práce jako jednoho z odvětví produktivních služeb (zde je na místě připomenout i úspěšný Iljenkův experiment plnohodnotného začlenění slepohluchých do lidské pospolitosti).

Řešení problémů ve kterékoli oblasti ekonomického či sociálního rozvoje by mělo obsahovat všechny tyto podstatné parametry. Většinou se však setkáváme s výstupy, které pracují jen s dílčími aspekty toho, co je předpokladem dosažení stavu, kdy ekonomická efektivnost je předpokladem sociálního rozvoje a sociální rozvoj předpokladem ekonomické efektivnosti.

Vše je ovšem ještě mnohem složitější, jak si ukážeme v následující kapitole.

6          Na čem vázne propojení sociálních a ekonomických kritérií, aneb fenomén pozičního investování

Základ prožitkového systému člověka se začal vyvíjet již ve druhohorách, a to v podmínkách vnitrodruhového a mezidruhového výběru. Později pak v podmínkách konkurence nejen v ekonomické oblasti. To znamená že subjekt má vrozené tendence k pozičnímu jednání; část prožitkového bohatství je spojená s dominancí, prestiží, kontrolou zdrojů; subjekt může pociťovat „výnosnost“ i u kontraproduktivních investic. Tyto tendence se promítají i do ekonomického rozhodování.

Člověk tak v podmínkách přirozeného výběru a později v podmínkách konkurence nashromáždil ve své psychice řadu „evolučních šrámů“, které působí proti prosazení orientace na rozvoj těch schopností, jež jsou předpokladem všeobecně zprostředkující činnosti, což je totéž jako využívání investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti. Navenek se to projevuje jako deformace lidského charakteru nejrůznějšího typu (sobectví, bezohlednost, pokrytectví atd.).

Do oceňování výnosnosti vlastních i cizích investičních příležitostí, a to i z hlediska důsledků realizace cizích investičních příležitostí na výnosnost příležitostí vlastních, se tak promítá i fenomén pozičního investování: přeměna majetkové výhody v nástroj diskriminace druhého prostřednictvím potlačování jeho investičních příležitostí s cílem zvýšit výnosnost vlastních investičních příležitostí, jak zaznamenal již Hirsch (1976), podrobněji a v rozvinuté podobě viz Valenčík, Frank, Schulz (2022), Valenčík, Kremr, Mach (2025). Vše z hlediska okamžitého rozhodování v kontextu dlouhodobé (uvědomované i neuvědomované) strategie.

Zdroje:

Hirsch, F. (1976). Social Limits to Growth. Cambridge, MA: Harvard University Press.

Valenčík, R., Frank, B. & Schulz, B. (2022). Conflict analysis tools in situations related to Nash’s bargaining problem. Economy & Business, 16, 293–305. https://www.scientific-publications.net/en/article/1002439/

Valenčík, R., Kremr, T. & Mach, P. (2025). Game theory, economics of productive consumption, and positional investing. Cifra, 3(10), 3034–1612. https://doi.org/10.60797/ECNMS.2025.10.5

(Pokračování)