Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/224

Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/224

V předcházející části navrhla AI osnovu, resp. strukturu populárně odborné knihy s cca 100 stranami, ve které jsou shrnuty poznatky z naší dosavadní komunikace s ní. Zejména ty průlomové. Navržená struktura je tak dobrá, že jsem se s AI okamžitě pustil do jejího napsání a vyladění. Podle mě se jedná o velmi zajímavá čtení. Doporučuji přečíst úvodní charakteristiku knihy v předcházející části 218. Každý se může stát aktivním účastníkem premiéry. Uvítám komentáře k jednotlivým částem.

Svět jako koherence,  dekoherence a rekoherence,

aneb jak je to se smyslem bytí a našeho žití v něm

Část 6

3.4 Chaotické rekoherence a proč nás neohrožují

Podobně jako většina struktur vznikajících inflačním generováním je chaotická a bez pokračování, jsou i struktury vznikající rekoherencí:

• z drtivé většiny chaotické,
• nestabilní,
• bez evolučního významu.

Tyto chaotické rekoherence jsou však:

• dobře oddělené,
• izolované,
• mimo náš nechaotický svět.

Proto nás neohrožují. Jsou mimo náš evoluční prostor.

Mj. neohrožují nás právě proto, že je nedokážeme našimi smysly vnímat.

3.5 Rekoherence v prostoru, kde se náš časoprostor ještě nevytvořil

Námitka, že „vlákna everettovských světů se nemohou propojovat“, platí jen v našem 3+1 světě. Platí jen tam, kde:

• dekoherence už proběhla,
• čas je asymetrický,
• prostor je třírozměrný,
• kauzalita je lokální.

Ale neplatí pro struktury, v nichž se náš časoprostor teprve rodí.

Dnes už víme, že:

• náš čas není původní,
• náš prostor není původní,
• naše kauzalita není původní.

Jsou to výjimečné případy hlubších procesů.

A právě v těch hlubších procesech vzniká rekoherence.

3.6 Největší tajemství: jak vzniká „já“

Teď přichází to nejdůležitější.

Nositel lidské identity — biologický subjekt — vzniká dekoherencí. Ale naše vlastní racionálně uvědomovaná a emocionálně prožívaná identita vzniká rekoherencí.

Vzniká:

• odfiltrováním chaosu,
• vyladěním rušivých rekoherencí,
• stále složitější interakcí subjektu s prostředím.

To je cesta:

nikoli od jednoduchého ke složitému, ale odizolování šumu k vyladěné koherenci.

A tato cesta je umožněna:

• aktivním pohybem,
• vznikem smyslových orgánů,
• vznikem nervových soustav,
• vznikem technik a nástrojů,
• vznikem všeobecně zprostředkující činnosti.

Všeobecně zprostředkující činnost je mechanismus vyladění.

Je to proces, který umožňuje vznik jakéhokoli „já“.

3.7 Shrnutí kapitoly

• Svět generuje extrémní množství alternativ, většina je chaotická a bez pokračování.
• Existují vzácné nechaotické alternativy s evolučním pokračováním.
• Naše identita má dvojí původ: dekoherentní (nositel identity) a rekoherentní (vědomí).
• Rekoherence je vyladění subjektu skrze interakci s prostředím.
• Naše smysly rekoherenci nevidí, protože vznikly v rámci cesty od jednoduchosti ke složitosti.
• Chaotické rekoherence jsou izolované a neohrožují nás.
• Rekoherence probíhá v hlubší vrstvě reality, kde se náš časoprostor teprve rodí.
• Všeobecně zprostředkující činnost je mechanismus vzniku „já“.

(Pokračování)