Vize, jakou potřebujeme/1785

Vize, jakou potřebujeme/1785

Jedním z těch, jejichž publicistická činnost byla oceněna KRAMERIOVOU CENOU za rok 2026, je Marek Řezanka. Byl jsem poctěn možností přednést při této příležitosti laudatio. Jsem velmi rád, že se jedná o mladého člověka, který s velkou pravděpodobností bude podstatným způsobem podílet na úspěšném obratu k lepší budoucnosti. K tomu ho motivuje a zavazuje i toto ocenění. Jeho publicistická činnost je velmi rozsáhlá. Místo výčtu jsem se rozhodl analyzovat jeho příspěvek, který má řadu zajímavých atributů: Je prorocký (rok po jeho publikování se potvrzuje pohled, který vrhá), komplexní, může být součástí ideového zázemí pro ty, kteří se chtějí spojit a prosadit změnu k lepšímu, naznačuje i pozitivní řešení, současně na něm lze ilustrovat i to, na co by se měl jeho autor v další tvorbě zaměřit. Tomu jsou věnovány poznámky, které jsem do něj vložil:

Vzorec systémového živoření – část 2.

Marek Řezanka

Celé zde: https://web.litterate.cz/vzorec-systemoveho-zivoreni/

Francie přímo modelová…

Na příkladu Francie lze demonstrovat souvislost mezi ztrátou důležitých surovinových zdrojů a konsensu ve společnosti. Právě Francie přichází v posledních letech o vliv na africkém kontinentu (například Mali, Burkina Faso, Niger), což se v případě posledně jmenovaného státu projevuje výpadkem dodávek přírodního uranu. V Mali se kromě uranu jedná ještě o těžbu zlata, podobně jako v Burkině Faso, kde se těží i jiné barevné kovy či fosfátové horniny (důležité pro fosfátová hnojiva).
Když k tomuto připočteme nezvládnutou migraci a tvrdou asociální politiku, dostaneme odpověď na nestabilitu francouzských vlád.
Zde dochází k názorné demonstraci provázanosti systému politického s ekonomickým.

Už jenom ty vzorce…

Vezměme si nyní k ruce paradigma Talcotta Parsonse, AGIL:

• Adaptation
• Goals
• Integration
• Latent pattern maintenance.

Má-li sociální systém fungovat, musí se v prvé řadě úspěšně adaptovat na vnější prostředí, z něhož mimo jiné čerpá zdroje. Potřebuje stanovit pro většinu členů společnosti žádoucí cíle, a posilovat její integritu kulturními vzorci, sdílenými hodnotami.

Dojde-li k narušení vztahů s vnějším prostředím, následuje zcela logicky rozpad vnitřní integrity. Nemusí se tak ovšem dít okamžitě.

Jako příklad znovu poslouží Evropská unie: Čínu a Rusko vnímá jako nepřítele, proti němuž mobilizuje. Navíc se zhoršily vztahy EU a USA, kdy se současný americký režim vymezuje proti režimům evropským. Jak již bylo naznačeno, bývalé evropské koloniální mocnosti přicházejí ve svých bývalých koloniích o svůj poslední vliv. Chlubily se bohatstvím, které již nejsou schopny svým občanům zajistit. Z pompézních hodnot se stala prázdná vymlácená sláma. Evropské společnosti se tak dostávají do varu. Pořád je tu ovšem vrstva společnosti, která profituje z existence kolabující moci, a proto ji podporuje, i když ta se zpronevěřuje jak deklarovanému hodnotovému systému, tak volebním slibům.         

Šlendriánem k vyšší podpoře

Toto nakonec vidíme názorně v České republice. Dokonce i Fialovu kabinetu nakloněný projekt Demagog.cz publikoval rozbor dokazující, že tento kabinet splnil pouze třetinu svých slibů. Přesto tyto strany v součtu voliče ještě získaly, i navzdory závažným kauzám a zpackané digitalizaci stavebního řízení.

Školský systém produkuje mladé generace, které nevolí podle splněných programových bodů ani podle kompetentnosti politiků či jejich kauz, ale podle toho, co je takzvaně správné. Petr Fiala tomu říká: Stát na správné straně.

Jsme ve fázi, kdy stávající systém kolabuje z hlediska mechanismů adaptačních a nedaří se mu ani naplňovat vyhlášené cíle.

Stále si však do značné míry udržuje integritu s tím, že odpadlíky označuje za vnitřní nepřátele.

Jeho nejsilnější stránkou jsou propaganda a kontrola, které vykonává zejména prostřednictvím indoktrinačního školského systému (který nelze považovat za vzdělávací) a v neposlední řadě skrze média a jejich různé platformy (youtubeři atp.).

K tomu ode mne:

I zde je výběr problémů a kritika stavu výstižná. Ale čtenář už by čekal odpověď na dříve zmíněné dvě otázky:

– Odpovědět, proč k této situaci došlo

– Navrhnout cestu k nápravě stavu, včetně odpovědi na otázku, jak se zformují společenské síly, které ji budou schopny provést.

Dočká se? Uvidíme.

(Pokračování)