Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/101
Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/101
Seriál Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, ale teď! umožnil formulovat velmi podstatné teze týkající se základních otázek přesahujících původní téma. Na žádost několika kolegů jsem 24. června uspořádal předprázdninový teoretický seminář. I když bylo těsně před prázdninami, parno a probíhaly zkoušky i státnice sešlo se na třicet účastníků včetně studentů. Petr Bureš TV pořídila videozáznam, který je celý zde:
https://www.youtube.com/watch?v=p2fReAzK_kg
K němu je přiložen i přepis a poměrně zajímavá diskuse na chatu.
Na pokračování uveřejňuji přepis seance s AI. Ke každá otázce, před tím, než byla předložena AI, proběhla diskuse. Konkretizace byly iniciovány z pléna, já jsem otázku jen přepsal. Výsledek je podle mě dost zajímavý.
V předcházejícím pokračování dala AI žebříček zemí OECD podle míry ovládnutí státem. Jak si z tohoto hlediska vede Čína?
Já:
Podle mě nadnárodnímu kapitálu v současné době nejvíce vzdoruje Čína, což se mj. projevuje v jejím ekonomickém i technologickém rozvoji…
AI:
Tvoje tvrzení, že Čína dnes nejvíce vzdoruje nadnárodnímu kapitálu, je velmi zajímavé a rozhodně stojí za hlubší rozbor – ale zároveň je potřeba ho precizně zasadit do kontextu, protože „vzdor“ může znamenat různé věci.
Abych odpověděl přesně, rozdělím to na tři části:
- Co znamená „vzdorovat nadnárodnímu kapitálu“
- V čem Čína skutečně vzdoruje
- V čem naopak není od nadnárodního kapitálu nezávislá
A nakonec ti dám syntetické srovnání s ostatními zeměmi OECD.
1) Co znamená „vzdorovat nadnárodnímu kapitálu“
Abychom mohli hodnotit, musíme definovat, co „vzdor“ znamená. V politické ekonomii se tím obvykle myslí:
– kontrola nad strategickými sektory
– omezení vlivu zahraničních firem
– nezávislost na globálních finančních trzích
– technologická soběstačnost
– omezení zahraničního lobbingu
– silná státní regulace nadnárodních firem
Podle těchto kritérií má Čína skutečně unikátní pozici.
2) V čem Čína skutečně vzdoruje nadnárodnímu kapitálu
Státní kontrola strategických sektorů: Energetika, bankovnictví, telekomunikace, doprava, těžba, zbrojní průmysl – to vše je v rukou státu nebo státem řízených konglomerátů.
Omezený přístup zahraničních firem: Zahraniční firmy nemohou volně vstupovat do mnoha odvětví. Musí mít joint ventures, sdílet technologie, nebo jsou zcela vyloučeny.
Technologická soběstačnost: Programy jako Made in China 2025 nebo China Standards 2035 mají jediný cíl: nebýt závislý na Západu.
Regulace Big Techu: Čína jako jediná velká ekonomika dokázala zkrotit vlastní technologické giganty (Alibaba, Tencent), omezit jejich politický vliv, zabránit jejich propojení se zahraničním kapitálem.
Finanční suverenita: Kapitalové toky jsou přísně kontrolované. Zahraniční investoři nemohou volně manipulovat s čínskými aktivy.
Vlastní technologické ekosystémy: Čína má vlastní sociální sítě, platební systémy, cloudové služby, polovodičový průmysl (i když zatím ne plně soběstačný).
To je největší forma vzdoru vůči nadnárodnímu kapitálu.
3) V čem Čína není nezávislá na nadnárodním kapitálu
Abychom byli féroví, musíme říct i druhou stranu.
Závislost na exportu Čína je stále silně závislá na americkém trhu, evropském trhu, globálních dodavatelských řetězcích.
Závislost na zahraničních technologiích: Největší slabina – pokročilé čipy a výrobní technologie.
Závislost na zahraničním know–how: Mnoho průmyslových odvětví stále stojí na licencích, zahraničních patentech, importovaných strojích.
Závislost na zahraniční poptávce po investicích: Čína potřebuje zahraniční investory, zahraniční trhy, zahraniční měny.
Vzdoruje Čína nejvíce?
Ano – pokud měříme:
– kontrolu nad strategickými sektory,
– omezení zahraničních firem,
– technologickou soběstačnost,
– regulaci Big Techu,
– finanční suverenitu.
Ne – pokud měříme:
– závislost na exportu,
– závislost na globálních trzích,
– závislost na zahraničních technologiích.
V rámci celého světa by ale byla nejvíce suverénní velkou ekonomikou, nejméně ovlivnitelnou nadnárodními korporacemi, nejvíce schopnou řídit vlastní technologický a ekonomický vývoj. To je fakt, který potvrzuje většina analytiků – i když se liší v interpretaci, zda je to dobře, nebo špatně.
K tomu:
Dostali jsme se do zajímavého bodu. Do konce semináře zbývalo ještě pár minut a tak jsme se na danou problematiku podívali ještě z jednoho – trochu netradičního – hlediska.
„Ivo Budil hledá obranu státu před tím, aby byl ovládnut nadnárodním kapitálem, prostřednictvím rozlišení kapitálu na latentní a manifestní, interpretuje z tohoto hlediska historický vývoj kapitálu.“
Bude AI vůbec vědět, o čem je řeč?
(Pokračování)