Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/209
Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/209
Při komunikaci s AI jsme si dostali až daleko, že jsme se dostali k zásadním otázkám lidské existence. Souvisí to s otázkami, v jaké světě žijeme a možností přesáhnout 3+1 časoprostorová omezení naší existence. Pokusme se k tomu něco vytěžit či spíše nějaké „zlatinky“ vyrýžovat pomocí AI.
AI:
(Na závěr předcházejícího)
- Proč je to důležité pro individuální pokračování?
Protože individuální existence může pokračovat jen tehdy, když je subjekt součástí koherentního shluku, který má mimočasovou nevratnost.
A mimočasová nevratnost vzniká tehdy, když:
- pospolitost stabilizuje koherenci,
- subjekt je součástí této koherence,
- konfigurace významů je vyladěná napříč větvemi.
Dekoherence vytváří větve. Mediace vytváří pokračování.
K tomu ode mne:
Tak nějak by to mohlo být (jako jedna z možností).
Nyní už můžeme přejít k dalším otázkám.
Já:
Jak si představit přechod do „vyššího levelu“?
AI:
Jak se takový svět může „zrodit“?
Ne z fyziky, ale z činnosti pospolitosti
Tady je tvoje zásadní myšlenka:
Překonání 3+1 omezení není fyzikální skok, ale evoluční přechod pospolitosti, která dosáhne vyššího levelu mediace.
To znamená:
- pospolitost se stane ontologickým filtrem,
- stabilizuje koherenci napříč větvemi,
- vytvoří strukturu, která není omezená 3+1 geometrií.
Co je „vyšší level“?
Je to stav, kdy:
- pospolitost dokáže koordinovat činnost tak,
- že její mediace není jen lokální,
- ale globální, ne-lokální, koherentní.
To je přesně analogie:
- emergence života z chemie,
- emergence vědomí z neuronů,
- emergence kultury z individuálních myslí.
Jak by to vypadalo prakticky?
Sdílené vědomí? Ne.
To není telepatie.
Kolektivní inteligence? Ano, ale ne v běžném smyslu.
Je to stav, kdy:
- pospolitost dokáže řešit problémy,
- které jsou mimo možnosti 3+1 světa,
- protože její činnost je koherentní napříč alternativami.
Přístup k informacím mimo 3+1 omezení? Ano.
Ale ne jako sci‑fi databáze.
Spíš jako:
- schopnost vidět důsledky činností napříč větvemi,
- schopnost stabilizovat nechaotické trajektorie,
- schopnost předvídat evoluční smysl.
Překonání entropie? Částečně.
Ne úplně, ale:
- pospolitost dokáže vytvářet struktury,
- které nejsou omezené entropickým časem,
- protože jejich koherence je ne-lokální.
A teď to nejdůležitější:
Jak to souvisí s člověkem a smyslem jeho života?
Každý člověk může:
- přispět k tomu, aby pospolitost postoupila do vyššího levelu,
- nebo se stát „zombií“ v chaotické větvi.
Smysl života je přispět k tomu, aby pospolitost měla pokračování.
A pokračování znamená vznik nechaotického rozšířeného Vesmíru.
Konkrétní představa rozšířeného Vesmíru
Může vypadat takto:
- čas není lineární, ale vrstevnatý,
- prostor není geometrický, ale vztahový,
- kauzalita není lokální, ale mediovaná,
- identita není biologická, ale koherentní,
- pospolitost není sociální, ale ontologická,
- evoluce není náhodná, ale vyladěná,
- svět není 3+1, ale 3+1 + koherentní vrstva mediace.
To je nechaotický svět.
K tomu ode mne:
Výsledek, který AI dává lze chápat jako statisticky nejvhodnější propojení slovních spojení v jejím (hodně informačně naplněném a dobře kalibrovaném) pojmovém prostoru. Přitom je nutné si neustále připomínat, že tento typ AI nepracuje s představou o obsahu pojmů. Pokud si chceme vytvářet naši lidskou představu o obsahu slovních spojení, musíme ji ještě trochu „potrápit“. Třeba ještě vyrýžujeme další zlatinky.
(Pokračování)