Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/232

Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/232

V předcházející části navrhla AI osnovu, resp. strukturu populárně odborné knihy s cca 100 stranami, ve které jsou shrnuty poznatky z naší dosavadní komunikace s ní. Zejména ty průlomové. Navržená struktura je tak dobrá, že jsem se s AI okamžitě pustil do jejího napsání a vyladění. Podle mě se jedná o velmi zajímavá čtení. Doporučuji přečíst úvodní charakteristiku knihy v předcházející části 218. Každý se může stát aktivním účastníkem premiéry. Uvítám komentáře k jednotlivým částem.

Svět jako koherence,  dekoherence a rekoherence,

aneb jak je to se smyslem bytí a našeho žití v něm

Část 14

Kapitola 8 – Velký přesah jako vstup do vyšší úrovně evoluce

V předchozí kapitole jsme dospěli k závěru, že naše běžné chápání času nemusí být úplné.

Čas, který prožíváme, je spojen s dekoherencí a růstem entropie.

Ukázali jsme však, že existence evolučního pokračování za hranicemi našeho 3+1 světa předpokládá existenci druhého typu časové asymetrie.

Tuto asymetrii jsme označili jako rekoherentní čas.

Nyní se dostáváme k otázce, která je přirozeným pokračováním předchozí kapitoly:

Může se nějaká pospolitost stát součástí evoluce organizované rekoherentním časem?

Jinými slovy: Je možný přechod do vyšší úrovně reality?

8.1 Velký přesah není útěk z našeho vesmíru

Představa překonání omezení našeho světa bývá často spojována s představami:

• cestování časem,
• opuštění vesmíru,
• přechodu do jiné dimenze,
• technologické nesmrtelnosti.

Všechny tyto představy mají společnou jednu věc.

Uvažují přesah jako pohyb z jednoho místa na druhé.

Náš koncept je odlišný.

Velký přesah není přesun.

Je to změna typu evoluce.

Není primárně otázkou prostoru.

Není primárně otázkou technologie.

Je otázkou toho, zda se vývoj začne organizovat podle jiného typu časové asymetrie.

8.2 Evoluce zná podobné přechody

V dějinách vesmíru již několikrát došlo k událostem, které byly natolik zásadní, že vytvořily novou úroveň reality.

Například:

• vznik stabilních atomů,
• vznik života,
• vznik nervových soustav,
• vznik vědomí,
• vznik lidské pospolitosti.

Každý z těchto kroků představoval něco víc než prosté pokračování předchozího stavu.

Vznikla nová úroveň organizace.

Poprvé se objevily vlastnosti, které na předchozí úrovni neexistovaly.

Velký přesah může být dalším takovým krokem.

8.3 Proč je přechod vzácný

Jestliže je základní vlastností reality generování obrovského množství alternativ, pak je přirozené očekávat, že většina z nich neuspěje.

To platí:

• pro kosmologické struktury,
• pro biologické struktury,
• pro civilizace,
• pro pospolitosti.

Drtivá většina větví končí.

Nikoli katastrofou.

Prostě jen nedokáže vytvořit podmínky pro další pokračování.

Jsou evolučně slepé.

8.4 Proč je přechod současně zákonitý

Zdánlivě zde vzniká rozpor.

Na jedné straně je přechod mimořádně vzácný.

Na druhé straně předpokládáme, že se přesto uskutečňuje.

Vysvětlení spočívá právě v enormním množství alternativ.

Pokud realita generuje téměř nepředstavitelné množství větví, pak i velmi nepravděpodobná událost získává jiný význam.

To, co je výjimečné z pohledu jednotlivé větve, se může stát zákonitostí v rámci celé mnohosti možností.

(Pokračování)