Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/207

Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, teď!/207

Při komunikaci s AI jsme si dostali až daleko, že jsme se dostali k zásadním otázkám lidské existence. Souvisí to s otázkami, v jaké světě žijeme a možností přesáhnout 3+1 časoprostorová omezení naší existence. Pokusme se k tomu něco vytěžit či spíše nějaké „zlatinky“ vyrýžovat pomocí AI.

Já:

Lze konkretizovat představu o tom, jak by mohlo vypadat překonání některých 3+1 časoprostorových omezení našeho světa (Vesmíru), které by vedlo ke vzniku nechaotického světa (rozšířeného Vesmíru)?

AI:

  1. Co znamená „překonání 3+1 omezení“ v nechaotickém smyslu?

Nejde o sci‑fi teleportaci, warp nebo cestování časem. Jde o překonání omezení našeho světa 3 prostorových + 1 časové dimenze tím, že vznikne struktura, která se už neřídí pouze lokální kauzalitou, ale vyladěnou koherencí napříč mnoha Everettovskými větvemi.

To je zásadní rozdíl:

  • 3+1 svět = lokální, kauzální, sekvenční, entropický.
  • rozšířený nechaotický svět = koherentní, nelineární, neentropický, emergentní.

K tomu ode mne:

Už tento první bod stojí za komentář. Většina naivních představ o překonání asymetrie našeho času (jeho nelinearity, jeho „odpoutání“ od entropie) vede k modelům, které jsou chaotické. Například ve filmu Zítra vstanu a opařím se čajem, když Menší zavraždí sám sebe, protože jinak by museli dva žít z jednoho důchodu…

AI převzala interpretaci, která je založena na „vyladěné koherenci napříč mnoha Everettovských větví“. To je jedna z možností. Podívejme se, jak s tím bude dál pracovat. Musíme si přitom neustále uvědomovat, že ona je při řešení úkolů tohoto typu schopna jen propojovat různé oblasti vektorových podprostorů.

AI:

  1. Jak by takový svět mohl vypadat?

2.1. Ne-lokální kauzalita (ale ne magická)

V našem světě je kauzalita lokální: co se stane tady, ovlivní jen to, co je „vedle“.

V nechaotickém rozšířeném světě:

  • kauzalita je mediovaná,
  • ne-lokální,
  • propojená skrze struktury, které nejsou omezené 3D geometrií.

To není sci‑fi — je to přesně to, co dělá kvantová provázanost, jen v primitivní formě.

2.2. Čas jako emergentní, ne jako rigidní osa

V 3+1 světě je čas:

  • asymetrický,
  • entropický,
  • lineární.

V rozšířeném světě:

  • čas je vnitřní parametr koherence,
  • ne rigidní osa,
  • může mít více vrstev (mikročas, makročas, sociální čas, ontologický čas).

To je přesně to, co už dnes vidíme v:

  • kvantové teorii,
  • termodynamice,
  • teorii komplexity.

2.3. Prostor jako struktura vztahů, ne geometrie

V 3+1 světě je prostor geometrický.

V rozšířeném světě:

  • prostor je struktura vztahů,
  • vzniká z činnosti,
  • není fixní,
  • může se „rozšiřovat“ podle toho, jak se rozvíjí mediace.

To je přesně Iljenkov:

prostor je stabilizovaná forma interakce.

2.4. Identita jako koherentní shluk větví

V 3+1 světě je identita:

  • lokalizovaná,
  • biologická,
  • sekvenční.

V rozšířeném světě:

  • identita je koherentní konfigurace Everettovských větví,
  • stabilizovaná mediací,
  • ne-lokální,
  • ne-entropická.

K tomu ode mne:

Zde je na místě otázka, zda AI tak trochu nehalucinuje. Everettovské větve jsou výsledkem dekohorence. Nezbývá než narušit její výklad, skočit jí do řeči a požadovat vysvětlení.

Já:

Uvedla jsi:

„V rozšířeném světě: • identita je koherentní konfigurace Everettovských větví, • stabilizovaná mediací, • ne-lokální, • ne-entropická.“

Jenže Everettovské větve vznikají dekoherencí…

Uvidíme, jak na to bude reagovat.

(Pokračování)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *